Noutonice
Souřadnice: 50°9′54″ s. š., 14°16′53″ v. d.
| Noutonice | |
|---|---|
 Kostel sv. Jana Křtitele na východním okraji vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Lichoceves |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′54″ s. š., 14°16′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 343 (2021)[1] |
| Katastrální území | Noutonice (2,67 km²) |
| Nadmořská výška | 298 m n. m. |
| PSČ | 252 64 |
| Počet domů | 77 (2011)[2] |
  Noutonice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 83801 |
| Kód k. ú. | 683809 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Noutonice jsou vesnice v okrese Praha-západ, jedna ze dvou částí obce Lichoceves. Nachází se asi třináct kilometrů severozápadně od centra hlavního města Prahy a 1½ km na sever od Lichocevsi. Ves čítá kolem dvou stovek obyvatel.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Západní částí katastrálního území protéká Zákolanský potok, jehož koryto a břehy jsou chráněné jako přírodní památka Zákolanský potok.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1045[3] (Nvtovicih).
V roce 1960 byly Noutonice připojeny k obci Lichoceves.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Původně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele pochází z poloviny 14. století. Podací právo náleželo klášteru benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě. Koncem 17. století (roku 1682) dala abatyše Anna Mechthilda Schneeweissová z Ecksteinu kostel přestavět v raně barokním slohu. Další úpravy proběhly v letech 1744, 1795 (zvýšení věže) a 1895, kdy kostel získal svou konečnou, dnešní podobu.[4] Areál kostela je kulturní památkou.[5] Oltářní obraz Svatý Jan Nepomucký jako almužník namaloval Jan Heřman roku 1895. Téhož roku dodala firma Rejna a Černý nové varhany.[6]
- Hřbitov obklopuje kostel od středověku. Bylo to místo pusté, zvané Na Horkách nebo Na Horouni, kde byly nalezeny pohřby s "kostrami skrčenců" z doby dávno před založením kostela. Nejstarší dochované hroby a náhrobky pocházejí z přelomu 18.–19. století. Hřbitov byl rozšířen roku 1862 a dosud se na něj pohřbívají také obyvatelé sousedních obcí.
Hroby osobností:
- Friedrich svobodný pán Dlauhowesky - Langendorf c. k. generálmajor a komoří (3. 2. 1811 – 22. 10. 1881 Salzburg), Následně zesnulý pochován v Noutonicích
- manželka Fridricha Dlauhowesky Frederike, roz. hraběnka von Künburg, (1813–1893 Salzburg), příčinou úmrtí bylo "ochrnutí srdce". Následně zesnulá pochována v Noutonicích
- dcera Fridricha a Frederike st.: Frederike (1840–1911) a
- dcera Fridricha a Frederike st. Barbora (zdrobněle Biri, maď. Borbála) (9.5.1842 Marcaly, Uhersko. -27.10. 1906 Baden u Vídně). Příčinou úmrtí Barbory bylo "vysílení stářím" v Badenu na adrese Wassergasse 37. Následně zesnulá pochována v Noutonicích.[7]
- manžel Barbory Dlauhowesky Kálmán (Koloman) Harmos de Híhalom c. k. major. Sloužil u husarských pluků a u Die königlich ungarische Leibgarde (3. 1. 1840 ve Varsany, Uhersko – 16. 11. 1897 v katolické nemocnici v Badenu u Vídně). Následně zesnulý pochován v Noutonicích.
- Oswald svobodný pán Dlauhowesky von Langendorf c. k. poručík 4. dragounského pluku narozen 25. srpna 1853 zemřel 23. července 1877 ve Wellsu.
- Friedrich Dlauhowesky a Oswald Dlauhowesky mají na tomto hřbitově ještě jeden společný hrob, zřejmě staršího původu.[7]
- Petr Hapka – hudební skladatel
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Procházka (1865–1945), duchovní, spisovatel, etnograf[8]
Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]
- V Noutonicích se částečně odehrává děj románu Jindřicha Šimona Baara „K Bohu“.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od Lichocevsi -
Náves -
Náves -
Kostel sv. Jana Křtitele -
Nová zástavba na okraji vesnice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 162.
- ↑ HRADY.CZ. Noutonice, Kostel sv. Jana Křtitele [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online.
- ↑ kostel Narození sv. Jana Křtitele - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Podlaha, 19141, s. 62
- ↑ a b KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Noutonické přízraky - pravdivý příběh baronky Biri Dlauhoweské. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Žvachová, Pavla: Stachovský farář Karel Procházka jako národopisec a sběratel, In. Posel z Budče, roč. 2003, č. 20 (27. 9.), s. 29–33
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost noutonická, s. 128-141.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl V. Vikariát libocký. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Noutonice, s. 58-62.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Noutonice na Wikimedia Commons - Noutonice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Památkový katalog
