Nordenskjöldovo souostroví
| Nordenskjöldovo souostroví | |
|---|---|
 Mapa | |
| Geografie | |
| Poloha | 76°45′ s. š., 96° v. d. |
| Rozloha | 309 km² |
| Počet ostrovů | okolo 90 |
| Časové pásmo | UTC+7 |
| Hlavní ostrov | Ruský |
| Země | |
| Stát |  Rusko |
| Provincie | Krasnojarský kraj |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 0 |
Nordenskjöldovo souostroví[1] (rusky Архипелаг Норденшельда) je skupina asi devadesáti ostrovů ve východní části Karského moře, u pobřeží poloostrova Tajmyr. Neobydlené souostroví náleží ke Krasnojarskému kraji Ruska.
Nevelké ostrovy jsou roztroušeny na území měřícím 80 km ze severu na jih a 100 km ze západu na východ, celková rozloha pevné země činí 309 km². Nejseverněji se nachází největší ostrov Ruský, zbytek souostroví se dělí na pět hlavních skupin: Litkeho ostrovy, Východní ostrovy, Cywolkovy ostrovy, Pachtusovovy ostrovy a Vilkického ostrovy. Na jihu odděluje Matisenův průliv Nordenskjöldovo souostroví od ostrova Tajmyr, který už k němu řazen obvykle nebývá, stejně jako Lafetové ostrovy ležící u jeho východního pobřeží. Ostrovy jsou skalnaté, tvořené magmatickými horninami a pokryté tundrou, nejvyšší vrchol se nachází na ostrově Čabak a má 107 metrů nad mořem. Podnebí je drsné, polární, okolní moře zamrzá na deset měsíců v roce. Faunu tvoří převážně medvěd lední, liška polární a jespák mořský.
Souostroví objevil roku 1740 zeměměřič Nikifor Čekin, člen Velké severní expedice, který ho ale mylně považoval za součást poloostrova Tajmyr.[2] Bylo bezejmenné do roku 1893, kdy ho navštívil Fridtjof Nansen s lodí Fram a nazval ho podle švédského polárního badatele Adolfa Erika Nordenskjölda. Další průzkum provedl Fjodor Matisen v roce 1900 a výprava Arktického institutu na ledoborci Toros v roce 1937. Pod sovětskou vládou byly zřízeny výzkumné stanice na Ruském ostrově a Tyrtovově ostrově, které zůstaly koncem 20. století opuštěny. V srpnu 1942 došlo ve vodách souostroví k bitvě, v níž německý křižník Admiral Scheer potopil sovětský ledoborec Alexandr Sibirjakov. Roku 1993 se Nordenskjöldovo souostroví stalo součástí Velké arktické rezervace.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 57, 112. Standardizované jméno: Nordenskjöldovy ostrovy.
- ↑ Харитон Лаптев и Семен Челюскин - первооткрыватели северной оконечности Евразии. dzen.ru [online]. 2021-04-21 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nordenskjöldovy ostrovy na Wikimedia Commons - Geografie Ruska (ru)
