Niš
| Niš Ниш | |
|---|---|
 centrum města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°19′ s. š., 21°54′ v. d. |
| Stát |  Srbsko |
| Okruh | Nišavský okruh |
| Administrativní dělení | 5 opštin |
  Niš | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 260 237[1] |
| Etnické složení | Srbové |
| Náboženské složení | Pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 018 |
| PSČ | 18000 |
| Označení vozidel | NI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska. Se svými 260 237[2] obyvateli (2011) je třetím největším městem země. Město se nachází v Nišské kotlině na soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy v nadmořské výšce 194 m n. m.
Historie
Niš patří mezi nejstarší města Balkánu. Ve 3. století př. n. l. zahnali Keltové Illyry z oblasti Niše a založili město Navissos. Římané město dobyli roku 75 př. n. l. a přejmenovali Navissos na Naissus, které se vyvinulo na jeden z nejdůležitějších vojenských táborů na Balkáně. Městem vedla strategická silnice Via Militaris, která spojovala Konstantinopol přes linii Adrianopolis (dnešní Edirne)-Philippopolis (dnešní Plovdiv)-Serdica (dnešní Sofie)-Naissus se Singidunem (dnešní Bělehrad). Roku 274 se zde narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Také západořímský císař Constantius III. pochází z Niše.
Po roce 395 patřilo město Naissus Východořímské (Byzantské) říši. Kolem roku 580 se v okolí města Naissus začali usazovat první Slované a v jejich jazyce se jméno města změnilo na Niš.
Městem, které bylo situováno na trase mezi západním světem a Cařihradem procházely často křížové výpravy. Turci poprvé obléhali Niš v roce 1386, tři roky před Bitvou na Kosově poli. V roce 1454 padla Niš do rukou Turků definitivně.
Po Berlínském kongresu připadla Niš zpět Srbsku. To se zavázalo nicméně přes město vybudovat železniční spojení a nedlouho poté proto byla Niš napojena železničně jak na Bělehrad, tak i na Istanbul. Město se díky tomu začalo rozvíjet také jako železniční uzel a průmyslové centrum.
V roce 1914 přesunuli Srbové po vypuknutí první světové války své úřady právě do Niše, neboť byli srbští političtí představitelé toho názoru, že tam bude velení i vláda v bezpečí. Nicméně, jakmile se roku 1915 do války zapojilo také Bulharsko, Niš byla obsazena. I během druhé světové války byla Niš těžce poškozena. Ve městě byl zřízen koncentrační tábor.
Ekonomika
Niš má zastoupenu celou řadu průmyslových odvětví, které se rozvíjely především za časů existence socialistické Jugoslávie. Mezi ně patří např. strojírenství, zpracování tabáku, nebo výroba elektroniky. V roce 1981 mělo město ve srovnání s celojugoslávským průměrem 110 % životní úrovně země.
Továrna na výrobu cigaret (Duvanska industrija Niš) zde byla otevřena v roce 1911. Roku 1999 byla továrna v rámci Operace Spojenecká síla bombardována vojsky NATO.
Doprava
Městskou dopravu v Niši zajišťují autobusy (v letech 1930-1958 mělo město funkční tramvajovou síť).
Niš má dálniční spojení na sever s Bělehradem, na jih se Skopje a na východ se Sofií (dálnice však stále není dokončena). Železniční směry víceméně kopírují ty silniční; hlavní železniční trať Bělehrad-Niš, dále trať Niš-Dimitrovgrad, nebo např. Niš-Skopje.
Město Niš má i vlastní letiště, které nese jméno podle císaře Konstantina Velikého.
Osobnosti města
- Konstantin I. Veliký (272/273 – 337), římský císař
- Constantius III. (* ? - 421), římský generál a císař
Partnerská města
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Niš na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Niš v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
