Nizozemský institut architektury
Nizozemský institut architektury je více než jen muzeum architektury. Je to především kulturní institut, který je otevřen široké veřejnosti a který využívá mnoho různých metod, jak přistupovat k vytváření a formování lidského prostoru a zároveň je téměř bezednou studnou informací moderní architektury.
Obsah |
Praktické informace [editovat]
ADRESA:
Musempark 25 3015 CB Rotterdam Nizozemí
CENA VSTUPNÉHO:
Vstupenka do institutu zahrnuje také vstup do muzea Sonneveld House Museum Dospělí: 8 € Děti do 18 let: zdarma Důchodci/studenti: 5 € Rotterdam Welcome Card: 5 €
OTEVÍRACÍ DOBA:
Pondělí:zavřeno Úterý - sobota: 10.00 - 17.00 Neděle a celostátní svátky: 11.00 - 17.00
DOPRAVA
Institut se nachází v centrum Rotterdamu, asi 15 minut pěšky z Hlavního nádraží. NAI je součástí oblasti zvané Museumpark a nachází se diagonálně naproti Museum Boijmans Van Beuningen. Je možné cestovat metrem, tramvají č. 7, 20 – zastávka Eendrachtsplein, nebo autobusem č. 32 – zastávka Rochussenstraat. Je možné parkovat autem přímo na místě.
Historie vzniku [editovat]
NAI byl umístěn v trojúhelníkové parcele, tzv, zelený městský klín, který spojuje městské centrum Rotterdamu s řekou Meuse. Dohromady s „Diamond Center“ a „vodním městem“, tato oblast, původně s kulturním a rekreačním účelem, byla klíčovou částí „Plán vnitřního uspořádání Rotteradmu“ (1985 – 1990) jako poslední část městské poválečné rekonstrukce.
Nejvýznamnější kousek muzea, Huis Sonneveld, je dům-muzeum, který byl navržen v roce 1933 jako ultramoderní dům – plný světla, prostoru a překvapivého množství barev. Dům postavila architektonická firma Brinkman & Van der Vlucht a jedná se o jeden z nejlépe zachovaných příkladů architektonického směru New Movement.
Základní informace [editovat]
Nizozemský architektonický institut (NAi) je kulturní institut, který používá různé metody ke zkoumání architektury, městské výstavby a územního plánování.
Tato pozoruhodná budova se nachází na okraji tzv. Museumpark v samotném centru Rotterdamu. Objekt byl navržen architektem Jo Coenenem a je důležitým ukládacím zdrojem pro architektonické archivy a sbírky, a umožňuje jejich přístup pro veřejnost. NAI nabízí mnoho služeb pro výzkum a je platformou pro diskuze. NAI pořádá přehlídky, kurzy, debaty a publikuje různé články, jejichž hlavním cílem je informovat, inspirovat a stimulovat jak profesionály, tak širokou veřejnost.
Co je možné navštívit v rámci institutu:
- Archivní knihovnu
- Pořádané výstavy, sympozia
- Museum Sonneveld
- Sbírky – fotografie, modely, skici
NAI následuje jak národní, tak i mezinárodní rozvoj. Dnešní moderní architektura z celého světa je vystavována v měnících se výstavách. Architekti, jejichž výstavy na institutu probíhaly: Renzo Piano, Bernard Tschumi, Daniel Libeskind, Alvar Aalto, Yona Friedman, Itsuko Hasegawa, studio Asymptote (Hani Rashid and Lise Anne Couture), Rem Koolhaas and Herzog & de Meuron.
Institut pořádá různé živé a různorodé programy. Mimo organizování různých těchto programů a výstav, se také zabývá současnými problémy. Mezi výrazné témata patří například „Nizozemský design“ nebo „Udržitelné budovy“. Institut zároveň zastřešuje pořádání architektonických výstav, či přednášek. Největší chloubou je architektonická výstava posledních dvou století.
Kromě pořádání výstav a přednášek, má institut na starost archivování architektonické sbírky posledních dvou století. Mezi archivovanými věcmi se nalézají fotografie, skici, plakáty, modely a různé další objekty, které jsou součástí architektonické sbírky.
Sbírky [editovat]
Sbírka se skládá přibližně ze 42 000 knih a brožur a téměř z 1000 časopisových titulů z domova i ciziny, z toho 125 z nich jsou současné předplatné.
NAI má jednu z největších architektonických sbírek na světě: 18 km regálů, které obsahují kresby, skici, modely, fotografie, knihy, noviny, a další materiály. Institut je pověřený, aby dohlížel na bezpečnost a řízení těchto archívů a sbírek. Prakticky každý vynikající nizozemský architekt od roku 1800 má zde svou prezentující část v archívech. Tyto archívy obsahují osobní archivaci takových známých architektů jako Dudok, Cuypers, Berlage nebo De Klerk.
Sbírka se rozšiřuje každým rokem zhruba o 20 m regálů – nejenom nákupem v obchodech a antikvariátech, ale také díky darům různých organizací, jednotlivých lidí nebo také po nabití vlastnictví z knihoven, které tvoří majetek nizozemských architektů. Jednotlivé knihy jsou dostupné k nahlídnutí, ale není možné si je vypůjčit.
Výstavy a sympozia [editovat]
Ve více než dvaceti výstavách institut prezentuje architekturu, urbanistické návrhy, interiérový design a krajinnou architekturu, které organizuje každý rok. Kromě toho všeho věnuje velkou část pozornosti rozvoji v průmyslovém a grafickém designu a dalším aspektům návrhářského prostředí. V současné době probíhají 3 výstavy:
- DUTCHVILLE – ŽÍT S MĚSTEM
- HAND-ON-DECK – ZAPOJ SE DO ARCHITEKTURY
- TREASURY – ZÁSADNÍ UDÁLOSTI ARCHITEKTURY NIZOZEMÍ
Architektura [editovat]
Budovu institutu navrhl architekt Jo Coenen. Jo Coenen umístil různé funkce do různých částí budovy, a všechny jsou v dokonalé harmonii. Výsledný soubor v celkovém dojmu ladí se svým prostředím a vytváří soulad s okolními budovami.
Umístění [editovat]
Jedna z nejsilnějších věcí návrhu je jeho samotné umístění, jeho ukotvení v daném prostředí. Návaznosti vnitřních elementů budovy potvrzují a obohacují hlavní orientaci parku. Budova archivu objímá křivku ulice Rochussenstraat, formující hranice s Museumparkem. Hlavní budovy následuje orientaci parku, zatímco část pro veřejnost směřuje k Museu Boijmans. Široký chodník přetínající park, zde vznikl, aby vytvořil spojnici mezi institutem architektury a Museem Boijmans. Budova je situována mírně izolovaně z důvodu faktu, že bylo dokázáno nemožné vytvořit přímou spojnici k parku. Rotterdamská radnice neústupně oponovala vytvořit tuto volnou zónu pro auta, takže výsledek je ten, že cesta nyní uzavírá budovu od parku a Nizozemský institut architektury je přilehlou částí parku než jeho součástí.
Základní otázka [editovat]
Nový institut architektury formuloval 3 základní požadavky, na nichž stavební program závisel. Těmi požadavky byly: sbírky, řízení, přístup k archivům a sbírkám – zahrnujíce knihovnu; studovnu materiálů a sledování současného rozvoje a posledním je rozšíření, které mělo vytvořit prostory pro výstavy, publikace a různé společenské události.
Oddělené struktury [editovat]
Coenen navrhl oddělené celky pro každou z těchto částí, a přidal ještě čtvrtou část, která má sloužit k veřejným účelům jako kavárna, book-shop a auditorium. Archiv je navržen v části, která má úzký, protáhlý a mírně zakřivený charakter, je dlouhá 200 m a je vyrobena z betonu a vlnitého plechu, který je obarven červeně, a nebo z hliníku. Tento objekt byl lehce vyzdvihnut, aby poskytnul dojem menší masy, vytvářející pasáž okolo hlavní budovy. Výstavní plocha a obdélníková uzavřená kostka je z hnědo-fialových cihel. Harmonická kompozice
Ústřední část budovy je vysoká, skleněná jednotka zahrnující studovnu a kanceláře. Pod hlavní budovou, otočeno o 90°ve vztahu k této jednotce a kolmo k části archivu, se nachází čtvercová plocha pro veřejné účely. Coenen vytvořil oddělené části, tak aby formoval jasný celek. V této harmonické kompozici barev, materiálů, červeno-hnědých cihel, průhledných skleněných tabulí a stříbrného lesku kovu propůjčuje každá z těchto částí svůj vlastní charakter.
Reference [editovat]
Barvy a použití materiálů odkazuje k sousedním budovám. Výstavní budova má stejný tvar a proporce – krabice s přízemními okny – a stejnou hnědo-fialovou barvu jako Museum Boijmanse van Beuningena. Přístřešek má stejnou barvu jako je zelená měděná střecha a jako ozvěna hlavní budovy Muzea Boijmans, institut má také skleněnou věž. Jednotlivé části budovy (krabicové formy) se vztahují k bílým vilám podél ulice Jongkidstraat. Rotterdamská přístavní architektura se zde také odráží a to ve formě visutých cest, zábradlí, vody, oceli, hnědých a zelených barev a vystavených rostlin. Tvar objektu, kde se nachází archiv je mimo jiné nazýván jako „luk“.
Kontrast [editovat]
Rozdílné části budovy kontrastují svou otevřeností a uzavřeností a každá z nich má svůj vlastní charakter. Příslušné části, kde je umístěn archiv a část knihovní sbírky, jsou uzavřené svou přirozeností. To kontrastuje se sklem hlavní budovy, znázorňující průhledný pohled. Na první pohled, výstavní galerie jsou uzavřené, ale uvnitř jsou navrženy tak, aby si udržely optimální prostorovost, například otevřením třetího podlaží a použitím skleněné tabule, která nabízí pohled na recepční část. Tato stěna nyní byla uzavřena, protože slouží pro místní značení v budově.
Světlo [editovat]
Coenen věnoval velkou pozornost průnikům světla, hledal alternativu mezi přímým tvrdým světlem a nepřímým rozptýleným světlem. Světlo se buď odráží a nebo filtruje, například, látkou napnutou přes výstavní plochu. Sluneční světlo proniká rozlehlou galerií přes skleněnou fasádu a je odraženo vodou v bazéně. Betonové stěny také odrážejí světlo. Vystupující střechy přes zapuštěné okna vytváří efektivní sluneční rolety. Všechny tyto možnosti zde byly navrženy, aby zabránily sdružení s garážemi, které by obrovskou masou betonu, mohly snadno budit dojem velkého objemu.
Cena nizozemského institutu architektury [editovat]
Tato cena je udělována každé dva roky nejlepší budově, postavené ve dvou letech, závisejících na datu pořádané ceny, a navržené architektem, který má méně než 40 let. Touto cenou se institut a developeři snaží podpořit mladé architekty a přesvědčit klienty o silných stránkách vznikajících talentů. Tato cena vznikla v roce 2002. Poslední 4 edice, které odrážejí téměř desetiletí vznikající architektury, ukazují, jak mladí nizozemští architekti reagují na měnící se ekonomiku, sociální a kulturní vztahy. Předchozí vítězné týmy byli např. BAR Architects za svůj Bridge house v Middelburg, NL architects za projekt The basketBAR v Utrechtu a MVRDV za Haageneiland projekt v Hague. Součástí ceny je odměna ve výši 1000 EUR za nominaci a 5000 EUR pro vítězný projekt.
Tipy a zajímavosti [editovat]
- NAI vyvíjí mobilní architektonickou aplikaci UAR, která umožňuje vytvořit sbírku také mimo prostory muzea. UAR používá text, 3D grafiku a film k informování o určité budově v prostředí. UAR ukazuje, jak město vypadalo a, jaké by mohlo být. UAR je možné používat v Rotterdamu a Amsterdamu. Je možné ji zdarma stáhnout do chytrých mobilních telefonů pro OP Android a IOS.
- NAI je držitelem největší a možná i nejlepší architektonické sbírky na světě. Určitá významná část sbírky pochází z první poloviny 20. Století a pochází od architektů jako Berlage, De Bazel, De Klerk, Oud, Dudok, Van Doesburg, Rietveld a spousta dalších.
- Sbírku institutu je dnes možné zhlédnout také on-line. Kromě vývoje svých webových stránek, se institut podílí také na rozvíjení dalších platforem. Například: NAI má 3500 fanoušků na Facebooku, přes 500 fotografů sdílí fotografie s institutem přes NAI Flickr a institut sám přispívá svými fotografiemi a to tak, že otevřel svůj vlastní sbírkový kanál. Zde je odkaz: http://www.flickr.com/photos/naiphoto/collections/
