Niue
Niue Niue | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Ko e Iki he Lagi | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Alofi | ||
Rozloha | 260 km² | ||
Poloha | 19°3′ j. š., 169°55′ z. d. | ||
Geodata (OSM) | 3548481 OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Hustota zalidnění | 5.5 ob. / km² | ||
Jazyk | niueština, angličtina (uř. j.) | ||
Národnostní složení | Polynésané, Evropané, Samoánci, Tongané | ||
Náboženství | protestanté (75 %), mormoni (10 %) | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | nezávislý stát přidružený k Novému Zélandu | ||
Generální guvernérka | Dame Patsy Reddyová | ||
Předseda vlády | Toke Talagi | ||
Měna | Novozélandský dolar, Niuský dolar (NZD) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
Telefonní předvolba | 683 | ||
Národní TLD | .nu |
Niue je korálový ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu a východně od Tongy. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Vedle polynéských Niuesanů zde žije mnoho polynéských přistěhovalců z Tongy a Samoy a též bílí usedlíci z Nového Zélandu, v menší míře i Evropané. Správním střediskem ostrova je město Alofi.
Historie
Ostrov byl „znovu“ objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům.[1] Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Hlavou správy je novozélandský vysoký komisař: do roku 1993 jím byl Kurt Meyer, v letech 1993–1997 Warren Searell, od roku 1997 Mike Pointer. Předsedou autonomní vlády byl od 1997 Robert Rex. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.
V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.
Hospodářství
Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.
V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. Společnost má nyní povoleno provádět geologický průzkum zásob. O vydání těžební licence se bude teprve rozhodovat.
Státní ceniny
Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]
Oficiální měnou je Novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince. Niuský dolar ve světě proslul především díky jednodolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová[2]. Niuský dolar však není používán v oběhu[3], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele.
Celkem 75 % obyvatel se hlásí k místní protestantské církvi Eklesia Niue.
Odkazy
Reference
- ↑ a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Niue, s. 201.
- ↑ http://avaxnews.net/wow/niue_pokemon_legal_coins.html
- ↑ http://en.numista.com/catalogue/pieces55541.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Niue na Wikimedia Commons
- Web Newzealand