Niue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Niue
Niue
vlajka Niue
vlajka
znak Niue
znak
Hymna
Ko e Iki he Lagi
Geografie

Poloha Niue
Poloha Niue

Hlavní městoAlofi
Rozloha260 km²
Poloha
Geodata (OSM)3548481 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění5.5 ob. / km²
Jazykniueština, angličtina (uř. j.)
Národnostní
složení
Polynésané, Evropané, Samoánci, Tongané
Náboženstvíprotestanté (75 %), mormoni (10 %)
Státní útvar
Státní zřízenínezávislý stát přidružený k Novému Zélandu
Generální guvernérkaDame Patsy Reddyová
Předseda vládyToke Talagi
MěnaNovozélandský dolar, Niuský dolar (NZD)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba683
Národní TLD.nu

Niue je korálový ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu a východně od Tongy. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Vedle polynéských Niuesanů zde žije mnoho polynéských přistěhovalců z Tongy a Samoy a též bílí usedlíci z Nového Zélandu, v menší míře i Evropané. Správním střediskem ostrova je město Alofi.

Historie

Ostrov byl „znovu“ objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům.[1] Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Hlavou správy je novozélandský vysoký komisař: do roku 1993 jím byl Kurt Meyer, v letech 1993–1997 Warren Searell, od roku 1997 Mike Pointer. Předsedou autonomní vlády byl od 1997 Robert Rex. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.

V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.

Hospodářství

Mapa Niue

Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.

V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. Společnost má nyní povoleno provádět geologický průzkum zásob. O vydání těžební licence se bude teprve rozhodovat.

Státní ceniny

Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]

Oficiální měnou je Novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince. Niuský dolar ve světě proslul především díky jednodolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová[2]. Niuský dolar však není používán v oběhu[3], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele.

Celkem 75 % obyvatel se hlásí k místní protestantské církvi Eklesia Niue.

Zahraniční vztahy Niue:
     Niue
     Státy udržující diplomatické vztahy s Niue

Odkazy

Reference

  1. a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Niue, s. 201. 
  2. http://avaxnews.net/wow/niue_pokemon_legal_coins.html
  3. http://en.numista.com/catalogue/pieces55541.html

Externí odkazy