Nitranská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O územní správní jednotce za 1. čs. republiky pojednává článek Nitranská župa (Československo).
O územní správní jednotce za Slovenského státu pojednává článek Nitranská župa (Slovenský stát).

Nitranská župa byla jednou ze žup Uherského království.

Geografická charakteristika

Sousedila s Moravou (od 16. století rakouská provincie, od roku 1918 součást Československa) a Bratislavskou, Komárenskou, Tekovskou, Trenčínskou a Turčianskou župou. Dominantní řekou byla Nitra, protékající župou ze severu na jih, dále potom Váh ve středozápadní části a Morava v západní části. Rozloha župy v roce 1910 byla 5 519 km² (druhá největší župa na území pozdějšího Slovenska). V současnosti se pro region bývalé župy používá pojmenování Ponitří, pro její severní část také Horní Nitra, západní část je součástí regionu Záhoří a jižní část je součástí regionu Podunajsko.

Centrum

Administrativním centrem byl Nitranský hrad, stoličné orgány sídlily v Nitře.

Rody vládnoucích županů

Mezi nejstarší rody županů patřili Poznanovci (jejich rod byl pravděpodobně slovanského původu), mezi lety 1302-1777 patřila hodnost župana (resp. hlavního župana) nitranskému biskupovi, potom se na čele stolice střídali příslušníci nejbohatších rodů stolice.

Historie

Předchůdcem župy byl Nitranský komitát, který pravděpodobně vznikl už v 10. století. O prvních županech Nitranské župy po zřízení uherského státu podávají svědectví Zoborské listiny z roku 1111. Nitra se také díky "úsilí" uherského velmože Matúše Čáka začal měnit na šlechtickou stolici až po jeho smrti roku 1321. V 16. století byla svobodným městem jen Skalica (od roku 1372).

Během tureckých výbojů v 16. a 17. století se součástí ostřihomského sandžaku stalo mnoho dědin mezi řekami Nitra a Žitava, Žitavská pahorkatina byla téměř celá pod tureckou kontrolou. V letech 1663-1685 si Turci podrobili také Nové Zámky. Stolice trpěla také vojenským pustošením během stavovských povstání v 17. století.

Kulturním centrem stolice byla Nitra (sídlo biskupa, pobočka Slovenského učeného tovarišstva), dále Skalica (městská (r. 1542), evangelická a kalvínská škola, jezuitské gymnázium r. 1662), Prievidza (evangelická škola roku 1666 převzata piaristy v rámci rekatolizace), Brezová pod Bradlom (významné středisko slovenského národního života).

Území župy se od počátku dělilo na čtyři slúžnovské okresy (První, Druhý, Třetí a Čtvrtý), okolo roku 1646 už nesly názvy podle svých sídel: Novoměstský (Záhorský)-Processus Vág-Újhelyiensis, Obdokovský-Processus Bodokiensis, Bojnický-Processus Bajmocziensis a Nitranský-Processus Nitriensis. Od 17. století se oddělil od Novoměstského Skalický okres-Processus Szakolczensis.

V roce 1918 se Nitranská župa stala součástí Československa (potvrzení Trianonskou smlouvou roku 1920). Roku 1920 byl zřízena Československem Nitranská župa v zcela jiných hranicích a s menšími samosprávnými pravomocemi v rámci župního zřízení ČSR.

Během druhé světové války byla jižní část bývalé Nitranské župy součástí Maďarska a nově vytvořené maďarské župy Nitra-Prešporok (Nyitra-Pozsony) s centrem v Nových Zámcích, zatímco na území Slovenského státu byla v letech 1940-1945 utvořena opět jinak územně definovaná Nitranská župa. Po skončení války se okupované části opět stali součástí Československa. V současnosti je bývalé území Nitranské župy součástí Nitranského, Trenčínského a Trnavského kraje.

Národnosti

V Nitranské župě převládalo slovenské etnikum, Maďaři obývali území na Žitavské pahorkatině a jihozápad mezi Nitrou a Váhem, Němci žili v Hornonitrianské kotlině (Handlová, Nitranské Pravno).

Okresy

V roce 1910 se Nitranská župa dělila na tyto slúžnovské okresy:

V současnosti je bývalá Nitranská župa rozdělena do těchto regionů a okresů:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitrianska župa (Uhersko) na slovenské Wikipedii.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nitranská_župa&oldid=11854964“