Nilometr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Starověký nilometr na Elefantině

Nilometr je moderní označení užívané pro zvláštní stavbu budovanou ve starověkém Egyptě pro měření výšky nilských záplav. Přestože se dochovaly až z pozdějších dob, lze důvodně předpokládat jejich existenci už ve Staré říši.[1] Vzhledem ke svému účelu byly nilometry v Egyptě využívány (patrně jako jediná část staroegyptské architektury a kultury) i po zániku civilizace, která je postavila. Jejich význam zmizel až se stavbou první přehrady v Asuánu, která ukončila cyklus záplav, tedy 1500 let po zániku staroegyptské civilizace.

Nilometry mají podobu dlouhé sestupné chodby nebo studny a většinou jsou propojeny s hladinou Nilu.[2] Ve vnitřní části jsou vybaveny schodištěm a pečlivě vypracovanou měřící stupnicí, z níž se odečítala výška hladiny Nilu v loktech a jejich zlomcích.[3] Ve starověkém Egyptě byly nilometry součástí chrámových komplexů. Nejdůležitější se nacházel v chrámu boha Chnuma na Elefantině; jeho význam byl dám tím, že zde Nil vstupoval na území Egypta a šlo tedy o první místo, kde bylo možno výšku záplav určit.[4] Další se nacházely např. v chrámech v Luxoru, v Mennoferu a jinde.

Důležitost nilometrů byla dána tím, že podle výšky nilské záplavy bylo možné odhadnou rozsah zatopení polí a tedy i množství úrody z jednotlivých polí různé kvality – sloužily proto např. i ke stanovení výše daní.[1] Ideální výška záplav je různými autory uváděna různě: u Hérodota to je 15–16 loktů,[5]Strabóna 8–14 a podle Plinia staršího 14; patrně je tomu tak proto, že jejich údaje se vztahují k různým místům měření.[3] Na asuánském nilometru se jako ideální výška při přepočtu na nadmořskou výšku uvádí 93 m. Pokud záplava byla vyšší než 94 m, docházelo k povodňovým škodám a jestliže nepřesáhla 91,5 m, hrozil v Egyptě hladomor.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BÁRTA, Miroslav. Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha–Litomyšl : Paseka, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7185-941-3. S. 328n.  
  2. Český egyptologický tezaurus [online]. [cit. 2009-06-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Praha : Panorama, 1989. 327 s. ISBN 80-7038-089-6. S. 114.  
  4. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 339.  
  5. HÉRODOTOS: Histories apodeixis. 2, 13

Související články[editovat | editovat zdroj]