Nikola Pašić
Nikola Pašić (cyrilicí Никола Пашић; 18. prosince 1845 Veliki Izvor, Srbsko – 10. prosince 1926 Bělehrad, Království SHS) byl srbský předseda vlády Srbského království a později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tuto funkci zastával hned několikrát, hlavně v období politické nestability a častého střídání vlád v první polovině 20. let 20. století. Byl však odmítnut Regentem při sestavování první vlády společného státu v roce 1919.[1] V 19. století také zastával funkci primátora Bělehradu. Politicky patřil k stoupencům ideje velkého Srbska.[zdroj?] Od socialistických názorů, které zastával v mládí, přešel později k demokratickému přístupu, ke stáru pak zastával pozice národně-konzervativní.
Srbské království[editovat | editovat zdroj]
Byl významným představitelem radikální strany od doby jejího vzniku na počátku 80. let 19. století. Za účast strany v Timocké vzpouře byl odsouzen k trestu smrti, ještě předtím ale uprchl do Bulharska.[2] Vrátit se do Srbska mohl poté, co byl roku 1889 v souvislosti se vzestupem radikální strany omilostněn. V roce 1891 se stal poprvé předsedou vlády.[3] Znovu byl odsouzen při represích po neúspěšném atentátu na krále Alexandra, na kterém se však strana nepodílela. Za vypočítavé přiznání nepřímé viny byl vzápětí omilostněn. Jeho postoje v té době přispěly k rozdělení radikální strany, od které se oddělila Nezávislá radikální strana.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Prva vlada i prva politička kriza, s. 71. (chorvatština)
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 228. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ Dějiny Srbska, s. 238
- ↑ Dějiny Srbska, s. 244–245
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Pašić na Wikimedia Commons
