Nikki Reedová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Nikki Reed)
Skočit na: Navigace, Hledání
Nikki Reedová
alt =
Rodné jméno Nicole Houston Reed
Narození 17. květen 1988 (25 let)
USA Los Angeles, Kalifornie
Aktivní roky 2003 - současnost
Rodiče Seth Reed
Významné role Rosalie Haleová, Stmívání

Nicole Houston Reedová (* 17. května 1988, Los Angeles) je americká herečka indiánského původu, dcera umělce Setha Reeda. Jedná se o nejmladší osobu v historii, která kdy napsala filmový scénář (Třináctka).[zdroj?] Nedávno se zviditelnila rolí Rosalie Haleové ve filmu Stmívání.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Život této herečky byl od mládí velmi pestrý. Jako malá dívka byla stydlivá a ležela často v knížkách. Ve svých dvanácti letech se však dostala ke skupině děvčat, které nešly zrovna příkladem. Její do té doby hezký vztah s matkou začal skřípat a Nikki začala experimentovat s drogami, sexem a drobnou kriminalitou.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Catherine Hardwicke, umělkyně, která se chtěla stát režisérkou a spisovatelkou, dlouho chodila se Sethem Reedem a po rozchodu s ním přišla s Nikki do styku. V roce 2002 začala s Nikki spolupracovat na scénáři filmu. Nejprve z toho měla vzniknout lehčí komedie, ale vznikla Třináctka, která byla napsána podle skutečných událostí, které Nikki prožila.[1] Nikki a Catherine dokončily dílo během šesti dnů o zimních prázdninách.

Film je částečně rebelský, autobiografický, dramatický a zobrazuje divoký život dívky, která se stává ženou a navazuje vztah k drogám, sexu a krádežím. Hlavní charakter Tracy, který ztvárnila Evan Rachel Wood, byl vlastně vytvořen podle Nikki, která hrála divokou, rebelskou holku, která jí ve skutečnosti "zkazila".

Nikki je velmi talentovaná a po tomto filmu natočila další, například: Legendy z Dogtownu, Úkladná vražda a také si zahrála roli v americkém seriálu O.C.

Dalším mezníkem její kariéry je filmové zpracování ságy Stmívání, kde Nikki ztvárnila roli Rosalie Haleové.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAROŠ, Jan. Kam může vést přehnaná tolerance. Rozhlas. 2007, čís. 3. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]