Niello

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Merovejská spona (7. století) ze zlaceného stříbra zdobená nielem

Nielo či niello (italská zkomolenina latinského nigellum, „černavý, načernalý“) je výzdobná inkrustační (vykládací) technika, při niž ryté nebo leptané rýhy (drážky) v povrchu kovu jsou vyplňovány opticky kontrastní šedou nebo černou hmotou (nikoliv vbíjením jiných kovů, jako např. v technice inleje). Provádí se u rytin rytých do hloubky popř. do prohlubní vzniklých leptáním.

Obvyklé složení kovů nielové směsi je stříbro (1 obj. díl), měď (2 obj. díly), olovo (3 obj. díly), síra (9 obj. dílů), tavené s přísadou tetraboritanu sodného (boraxu). Po rozemletí je prášková směs zpracována s chloridem amonným na jemnou pastovou hmotu. Ta je vpravena do rýh dekoru (0,3–0,4 mm) a žíháním jsou práškové kovy reakcí se sírou převedeny na sulfidy, jež mají šedou až černou barvu. Vzniklá pevná vrstva rizníku se zbrousí a leští (karborundem, pemzou). Estetický efekt vzniká v kontrastu se světlou barvou podložního stříbra.