Nicolaus von Below

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nicolaus von Below
{{{popis}}}

Narození: 20. září 1907
Flag of the German Empire.svg Anklam, Německé císařství
Úmrtí: 24. července 1983 (ve věku 75 let)
Flag of Germany.svg Detmold, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost: Oberst (Plukovník)
Sloužil: Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1945)
Složka:
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Luftwaffe(do roku 1945)
Bitvy: Druhá světová válka
Vyznamenání: Odznak za zranění

Nicolaus von Below (celým jménem Georg Ludwig Heinrich Nicolaus Freiherr von Below) (20. září 1907 - 24. červenec 1983) byl šlechtického původu a německý důstojník před i během během druhé světové války, sloužil u nacistických německých vzdušných sil (Luftwaffe). Později se také stal osobním pobočníkem Adolfa Hitlera.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na statku v blízkosti města Anklam v provincii Pomořansko. Jeho otec Günther von Below (1868-1933), byl důstojníkem pruské armády. Nicolaus von Below byl německým aristokratem. Nicolaus von Below si vzal 26. června 1937 Marie Kühne (narozenou 12. září 1918 v Magdeburgu), jenž byla dcerou statkáře Stephana Kühne a Barbary Bennecke. Tento manželský pár měl spolu jednoho syna a tři dcery.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Nicolaus von Below sloužil jako osobní pobočník Adolfu Hitlerovi od roku 1937 do 1945, poté co ho Hermann Göring pověřil hitlerovým pobočníkem ve svých 29 letech. Hitler obvykle nevěřil a neměl rád důstojníky se šlechtickým původem. To se potvrdilo zejména poté co se otočil průběh války po prohrané bitvě u Stalingradu. Below byl jedním z několika důstojníku, kteří sloužili v těsné blízkosti Hitlera po mnoho let. V době mezi Vánoci (1944) a novým rokem 1945, řekl svému pobočníkovi "Vím, že válka je prohraná, převaha nepřítele je příliš velká.", za vše obviňoval své generály, zejména po neúspěšném atentátu v létě 1944. Poté dodal "My se nikdy nevzdáme", tyto slova potvrzovaly Hitlerovu nechuť zažít znovu další Versaill, kterou odjakživa pohrdal.

Vůdcův stan[editovat | editovat zdroj]

Vůdce cestoval hodně svým vlakem "Amerika" (název byl odvozen od místa, kde bojoval za první světové války) a jeho pobočník Nicolaus von Below ho doprovázel na jeho cestách, když Německo zaútočilo na sovětský svaz tak nejčastěji mezi Berlínem a vlčím doupětem. Hitler měl pro svůj štábní vlak Amerika speciální betonový tunel u obce Stępina v jižním Polsku, který mu měl umožnit řídit válečné operace z bezpečí vlaku. [1]

Below byl 12. dubna 1945 hostem Adolfa Speera a poslechl si poslední vystoupení Berlínské filharmonie, předtím než hlavní město Třetí říše Berlin obsadila rudá armáda. Po koncertu si poznamenal: "Ten koncert nás přenesl zpět do jiného světa".

Dne 15. dubna 1945 se Eva Braunová přestěhovala do sousedního pokoje ve vůdcovém bunkru, který se nacházel v berlínském podzemí. Hitlerův pobočník si udělal opět poznámku k osobě Evy Braunové "Byla okouzlující a ochotná, do poslední chvíle na sobě nedala znát slabost".

Dne 29. dubna 1945 se Hitler a Braunová vzali, tak se hitlerův pobočník stal neoficiálním či náhodným svědkem, poté se vůdce zeptal jestli smí opustit bunkr, dostal svolení a doporučení aby šel za admirálem Dönitzem.

Po skončení války[editovat | editovat zdroj]

Pobočník Below opustil vůdcuv bunkr i Berlín 30. dubna 1945. Během letu na západ absolvoval několik mezipřistání až byl nakonec zatčen Brity 7. ledna 1946 . Jako svědek se také účastnil norimberského procesu. Po denacifikaci a jeho propuštění z britského internačního tábora Adelheide v Delmenhorstu dne 14. května 1948 žil v severním Německu. Jakmile skončila válka a on jí přežil, rozhodl se pro sepsání svých paměti během své služby za druhé světové války po boku vůdce. Spolu s hitlerovou sekretářkou Traudl Junge je Below důležitým svědkem vůdcova života.

Konec života[editovat | editovat zdroj]

Těsně před svou smrtí v roce 1982 zpochybnil pravost údajných deníků Adolfa Hitlera. Hitlerův pobočník Nicolaus von Below umírá 24. července 1983 v Detmoldu na území západního Německa v nedožitých 76. letech.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Nicolaus von Below (1907-1983) napsal v roce 1980 své paměti pod názvem Als Hitler Adjutant (anglicky pod názvem At Hitler's Side), které vyšly v několika vydáních. První vydání v roce 1980 mělo 446 stran, další vydání knihy bylo publikováno v roce 1999 a má 499 stran.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KONEČNÝ, Vratislav. Kde se skrýval přísně střežený Hitlerův vlak. cestování.idnes.cz [online]. 2008-12-08 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]