Nicolas Boileau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nicolas Boileau
Narození1. listopadu 1636
Paříž
Úmrtí13. března 1711 (ve věku 74 let)
Paříž
Místo pohřbeníKlášter Saint-Germain-des-Prés
Povoláníbásník, spisovatel, literární kritik, advokát a historik
Alma materPařížská univerzita
Collège de Beauvais
collège d’Harcourt
Lyceum svatého Ludvíka
PříbuzníGilles Boileau[1] a Jacques Boileau (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolas Boileau (1. listopadu 1636 Paříž - 13. března 1711 Paříž) byl francouzský literární teoretik. Byl finančně zabezpečen, jeho zaměstnáním byla histografie na dvoře Ludvíka XIV. Jeho pomocníkem mu byl Jean Racine.

Dílo

Kromě teoretických spisů psal i epištoly, kde vyjadřuje mj. názor, že je dobré mít nějakého nepřítele, který nás kritizuje a tím nás motivuje k lepším výsledkům. Poté psal ještě satiry na rozmařilý život v Paříži.

  • Umění básnické (1674), jeho nejvýznamnější spis. Je to vlastně teoretický spis psaný veršem, ve kterém stanovil estetická pravidla klasicismu pro literaturu. (do češtiny přeložil Bohuslav Tablic)
  • O vznešenu (1647), překlad textu připisovaného Longinovi, pojednávající o vznešenu v rétorickém umění.

Zajímavost

Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

Externí odkazy

1. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Claude Bazin de Bezons
16841711
Nicolas Boileau
Nástupce:
Jean d'Estrées
  1. Буало-Депрео, Николай. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IVa.