Nicolò Grimaldi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nicolò Grimaldi
Detail obrazu Marca Ricciho (1676–1730)
Detail obrazu Marca Ricciho (1676–1730)
Základní informace
Jinak zvanýNicola Grimaldi
PřezdívkaNicolini
Narození5. dubna 1673
Neapol
Původitalský
Úmrtí1. ledna 1732
Neapol
Povoláníitalský zpěvák-kastrát
Hlasový obormezzosoprán
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolò Francesco Leonardo Grimaldi, zvaný Nicolini (pokřtěn 5. dubna 1673 Neapol1. ledna 1732 tamtéž) byl italský zpěvák-kastrát (mezzosoprán) a příležitostný hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Neapoli v prosté rodině. Otec se jmenoval Nicola Francesco Leonardo Grimaldi a matka Barbara Santoro. Neměli nic společného s proslulým šlechtickým rodem Grimaldiů. Nicméně nejen on, ale i jeho sourozenci se proslavili. Bratr Antonio Maria se stal slavným tenorem a často společně v Neapoli zpívali. Sestra Kateřina se provdala za skladatele Nicolu Faga.

Učil se na neapolské konzervatoři della Pietà dei Turchini a již ve věku dvanácti let vystoupil v opeře Difendere l'offensore ovvero La Stellidaura vendicante svého učitele Francesco Provenzaleho . Rovněž zpíval sopránová sóla v neaposké katedrále a Královské kapli. Jeho původně jasný soprán získal v průběhu let na barvě a postupně převzal mezzosopránové party.

Mezi léty 1697 a 1731 zpíval mnoho rolí v různých italských městech a spolupracoval s takovými skladateli, jako byli Alessandro Scarlatti, Nicola Porpora, Leonardo Vinci a Johann Adolf Hasse. Skladatelé Carlo Francesco Pollarolo, Attilio Ariosti, Antonio Lotti, Giovanni Bononcini, Antonio Maria Bononcini, Antonio Caldara, Tomaso Albinoni, Leonardo Leo a Riccardo Broschi mu psali role přímo na tělo.

Nicolini poprvé navštívil Londýn v roce 1708. Jeho pěvecké výkony byly rozhodující pro úspěch italské opery seria v Londýně. Kritici vysoce hodnotili nejen jeho zpěv, ale i herecké mistrovství. V roce 1711 vytvořil titulní roli v opeře Rinaldo od Georga Friedricha Händela, jejíž úspěch byl i základem Händelovy úspěšné kariéry v Anglii. V roce 1715 zpíval hlavní roli i v další Händelově opeře Amadigi. V Londýně pobýval až do roku 1717 a zpíval nejčastěji v různých pasticiích.

V letech 1727-1730 vystupoval s Farinelim v Itálii. V roce 1731 měl zpívat v Neapoli v první opeře Salustia od Giovanniho Battisty Pergolesiho, ale onemocněl a zemřel během zkoušek.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hubert Ortkemper: Engel wider Willen. Die Welt der Kastraten; eine andere Operngeschichte. Dtv, München 1995, ISBN 3-423-30468-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]