Nikaragua
| Nikaragujská republika República de Nicaragua |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Salve a ti, Nicaragua | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Managua | ||
| Rozloha: | 129 494 km² (97. na světě) z toho 7 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mogotón (2438 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -6 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 5 680 000 (107. na světě, červenec 2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 43 ob. / km² (159. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,699 (střední) (120. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | španělština (úřední) | ||
| Náboženství | římští katolíci 73 %, protestanti 15 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku) | ||
| Prezident | Daniel Ortega (od 10. ledna 2007) |
||
| Viceprezident | Jaime Morales Carazo (od 10. ledna 2007) |
||
| Měna | nikaragujská córdoba (NIO) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 558 NIC NI | ||
| MPZ | NIC | ||
| Telefonní předvolba | +505 | ||
| Národní TLD | .ni | ||
Nikaragua je stát ve Střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).
Obsah |
Geografie [editovat]
Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozapadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, většina území státu leží v úmoří Atlantického oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). V karibském moři leží nikaragujské ostrovy Cayos Miskitos a Corn Islands.
Jezero Nikaragua bylo kdysi spojené s oceánem. Tektonické procesy vytvořily později nové pohoří, a tak se jezero oddělilo od oceánu. V jezeře dodnes žijí žraloci, kteří si zvykli na nové podmínky sladké vody a vyvinuli se v endemický druh žraloků. Na jezeře je několik vulkanických ostrovů (např. Ometepe).
Historie a politika [editovat]
Během koloniálního období bylo území dnešní Nikaraguy součástí generálního kapitanátu Guatemala. Ten vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byla Nikaragua součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.
- Související informace naleznete v článku Sandinistická revoluce.
V roce 1979 došlo v Nikaragui k převratu, kdy byl svržen diktátorský režim rodu Somozů a moci se chopili Sandinisté, levicová strana hlásící se k marxismu a teologii osvobození. Během své vlády zdokonalili infrastrukturu, vybudovali průmysl a zvýšili gramotnost obyvatelstva. Na nástup Sandinistů k moci reagovaly Spojené státy ekonomickými sankcemi a podporou opozičních povstaleckých skupin Contras. Americká podpora těchto organizací vyšla plně najevo v aféře Írán-Contras. Sandinisté byli od roku 1979 do 1990 jedinou vládní stranou v Nikaragui. V letech 1990 až 2006 byli v opozici, dnes jsou opět u moci.
Hospodářství [editovat]
Nikaragua je jedním z nejchudších států v Latinské Americe. HDP na obyvatele v roce 2009 dosáhl hodnoty 2 892 mezinárodních dolarů. [1] Nikaragua je členem DR-CAFTA. Drtivou většinu nikaragujského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, hovězí maso, mořské plody, fazole, cukr. Dalším významným vývozním artiklem je zlato. [2]
Administativní členění [editovat]
Nikaragua je unitární stát. Je rozdělena do 15 departementů a 2 autonomních regionů. Těchto 17 územních celků se dále dělí na 152 municipios (obdoba českých okresů).
 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ (anglicky) Oficiální přehled států světa podle hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2009 zdroj: Mezinárodní měnový fond
- ↑ Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.27) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (španělsky)
Literatura [editovat]
- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
Související články [editovat]
- Jezero Nikaragua
- Spojené středoamerické provincie
- Hispanoamerika
- Středoamerické a karibské hry
- Středoamerický integrační systém
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Informace o Salvadoru na stránkách CIA World Factbook
- (španělsky) Stránky místního Ministerstva turistiky
- Nicaragua - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Nicaragua (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Nicaragua Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Nicaragua [online]. U.S. Department of State, 2011-08-01, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Nicaragua [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ARGUELLO, Rosendo, a kol. Nicaragua [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
