Ngorongoro
| Ngorongoro Ngorongoro Conservation Area |
|
 Ngorongoro |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Mount Loolmalasin (3 648 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Sopečné hory |
| Sousední jednotky |
Kibo, Arusha, Velká příkopová propadlina |
|
|
|
| Světadíl | Afrika |
| Stát |  Tanzanie |
| Horniny | vyvřeliny |
| Povodí | Natron |
Ngorongoro je rozlehlé území rozprostírající se mezi stěnami obrovské kaldery, prastarého vyhaslého vulkánu v severní Tanzanii. Přesná poloha tohoto tzv. „osmého divu světa“ je 180 km od západně od města Arusha. Dno kaldery leží ve výšce 1 800 m. V kaldeře o rozloze 260 km² se nachází největší koncentrace volně žijících afrických zvířat. Žije zde přibližně 30 000 jedinců. Celá chráněná oblast má rozlohu 8 288 km².
Obsah |
Ochrana přírody [editovat]
Oblast Ngorongoro byla vyhlášena za chráněné území v roce 1959 a v témže roce oddělena od národního parku Serengeti. Území bylo zapsáno v roce 1979 do Světového přírodního dědictví UNESCO. V roce 2010 došlo k rozšíření zápisu ve světovém dědictví UNESCO a Ngorongoro je od tohoto roku nejen přírodní, ale zároveň i kulturní dědictví. Země v chráněném území je víceúčelová, což je v Tanzanii rarita. Je zde zkombinována přísná ochrana divoké zvěře skloubená se zde žijícím obyvatelstvem. Využití půdy je řízeno tak, aby předešlo negativním účinkům na zvěř. Kultivace půdy je v Ngorongoro zakázána.
Fauna [editovat]
Fauna v kráteru Ngorongoro je velmi bohatá a rozmanitá. Vzácností mezi většími zvířaty jsou nosorožec černý, jehož stavy klesly z asi 108 kusů v letech 1964 - 1966 na 11 - 14 kusů v roce 1995, a hroch, jenž je v Tanzanii velmi neobvyklý. Žije zde také mnoho kopytnatců: pakůň žíhaný (7 000 kusů v roce 1994), zebra (4 000), gazely (3 000). V kráteru je nejhustější populace lvů (62 kusů v roce 2001). Na okraji kráteru žijí levhart, slon (42 ks v roce 1987 a 29 ks v roce 1992), buvoli (4 000 v roce 1994). Nalezneme zde i šakaly, gepardy, hyeny.
Kráter [editovat]
Charakteristický je pro území Ngorongoro kráter, který je zároveň největší neporušená sopečná kaldera na světě. Kráter se vytvořil, když obrovský vulkán explodoval a zhroutil se zhruba před 2 miliony let. Kráter je 610 m hluboký a dno má plochu 260 km².
Vodstvo [editovat]
Řeka Munge Stream odvodňuje kráter směrem na sever kaldery, kde dále teče do jezera Magadi. To je sezónní slané jezero přibližně uprostřed kráteru. Řeka Lerai Stream odvodňuje vlhké lesy směrem k jihu kaldery, vyživuje tak prales Lerai ležící na dně kráteru. Dalším významnějším vodním zdrojem kráteru je Ngoitokitok Spring, v blízkosti východních svahů. Zde je i výletní místo otevřené pro turisty. Na dně kráteru se nalézá mnoho jiných malých potůčků, které jsou důležité pro zvířata a místní obyvatele - Masaje, hlavně v období sucha.
