Nezmar zelený

Nezmar zelený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	žahavci (Cnidaria)
Třída	polypovci (Hydrozoa)
Řád	nezmaři (Hydroida)
Čeleď	nezmarovití (Hydridae)
Rod	nezmar (Hydra)
Binomické jméno
Hydra viridissima Pallas, 1766
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezmar zelený (Hydra viridissima, případně Chlorohydra viridissima) je žahavec z řádu nezmaři, zbarvením mnohem nápadnější než nezmar hnědý.

Výskyt

Nezmara zeleného lze najít nejspíš zjara v čistých tůňkách, které zbudou na lukách po odchodu velké jarní vody. Také ve stojatých a čistých vodách. Tam bývá běžným a hojným zjevem. Žije v mírných a tropických pásmech včetně ČR.

Popis

Má žahavé buňky na ramenách. Má jich okolo šesti. Uprostřed ramen má ústní otvor. Pod ústním otvorem je láčka, kterou se opírá při pohybu. Velikost 2-3 cm

Potrava

Je to masožravec, živící se drobnými vodními živočichy např. buchankami nebo perloočkami.

Rozmnožování

Je hermafrodit. Rozmnožuje se pohlavním rožmnožováním nebo pučením. Má velikou schopnost regenerace - po rozřezání vyroste z každé části nový jedinec. Umí se množit velmi rychle.

Symbióza s řasami

Zelená barva nezmara zeleného je způsobena řasami rodu Zoochlorella, které s ním žijí v endosymbióze, konkrétně se jedná o oboustranně prospěšný vztah, tedy mutualismus. Řasy se nachází uvnitř těla nezmara ve speciálních ektodermálních buňkách a připomínají tak jakýsi chloroplast v raném stadiu vzniku. Díky živinám, které řasy produkují pomocí fotosyntézy, může nezmar zelený přežít značně dlouhé období hladovění. Řasy jsou tak specializované na symbiotický život, že nedokáží žít samostatně (mimo tělo nezmara), a na nové potomstvo se šíří skrz vaječné buňky (oocyty) nezmarů.