Limita
Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané posloupnosti nebo funkce blíží libovolně blízko k nějakému bodu. Právě tento bod je pak označován jako limita. Tato skutečnost se u funkcí zapisuje
a u posloupností
případně
.
Dle toho, zda se uvažuje o posloupnosti nebo o funkci, hovoříme o limitě posloupnosti nebo limitě funkce. Pojem limity lze definovat na reálných číslech, obecnější definice má smysl na libovolném metrickém prostoru a ještě obecnější definice na libovolném topologickém prostoru. Tam, kde má smysl více definic, jsou tyto definice ekvivalentní (například reálná čísla jsou metrickým i topologickým prostorem).
Obsah |
Limita posloupnosti [editovat]
Posloupnost
má limitu A, pokud se jejími hodnotami můžeme k A libovolně přiblížit. Tedy pro každé kladné číslo
platí, že existuje nějaký člen posloupnosti, od kterého jsou už její hodnoty od A vzdáleny méně, než
.
Zapsáno symbolicky:
Příklad: Číslo 1 je limitou posloupnosti (0,9; 0,99; 0,999; 0,9999 ....), kterou lze formálně zapsat jako {1-10-j}j.
Limita funkce [editovat]
Říkáme, že funkce f(x) má v bodě a limitu A, jestliže k libovolnému
existuje takové
, že pro všechna x z
-okolí bodu a, z něhož vyjmeme bod a (tzv. prstencová okolí bodu a) je
.
Limita vzhledem k podmnožině [editovat]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
(Speciální případ: Pravostranná a levostranná limita)
Vlastní a nevlastní limita [editovat]
Limitou posloupnosti může být nejen číslo (tj. vlastní limita), ale i symbol
nebo
(nevlastní limita).
Limitu funkce lze zkoumat ve vlastním bodě (v reálném čísle), tak i v nevlastním bodě
nebo
. V obou případech může být limita vlastní, nevlastní nebo limita nemusí existovat.
Zobecnění pro topologické prostory [editovat]
Limita zobrazení
mezi topologickými prostory je v bodě a definována jako
takové, že pro každé okolí O(b) bodu b existuje okolí O(a) bodu a takové, že
implikuje
.
Dalším zobecněním limity posloupnosti, funkce i zobrazení jsou limity sítí[1].
Limita zobrazení nebo sítě může být v obecném topologickém prostoru víceznačná. Platí však, že v Hausdorffově prostoru, je tato limita jednoznačná, t.j. každá síť má nejvýše jednu limitu.
Příklady [editovat]
- Funkce
není v nule definovaná, ale má v ní limitu 1[pozn 1] (vlastní limita ve vlastním bodě) a v
má limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě). - Funkce
je v nule spojitá (limita je 0) a v
limitu nemá. Obě tato tvrzení platí i o funkci 
- Funkce
ani
v nule limitu nemají. Totéž platí i o funkcích
či
, ovšem ty mají alespoň jednostranné limity: jejich pravostranná limita je
a levostranná
. Naproti tomu funkce
a
mají v nule limitu
(nevlastní limita ve vlastním bodě). - Funkce
má v
limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě) a v
limitu
.
Poznámky [editovat]
- ↑ To lze intuitivně zdůvodnit tak, že funkce sin x má v okolí nuly "velmi podobný" průběh, jako funkce f(x) = x; proto se jejich poměr blíží k jedné.
Související články [editovat]
- Derivace
- l'Hospitalovo pravidlo
- vlastní limita
- nevlastní limita
- Spojitá funkce
- Konvergence
- Divergence
Reference [editovat]
- ↑ Michael C. Gemignani, Elementary topology, Courier Dover Publications, 1990 (strana 122, def. 3)

. Je vidět, že tato funkce má limitu 1 v bodě nula.
. Je vidět, že tato funkce nemá limitu v bodě nula a má vlastní limity 0 v
.
. Je vidět, že tato funkce má nevlastní limitu
v bodě nula a má vlastní limity 0 v
není v nule definovaná, ale má v ní limitu 1
je v nule 
ani
v nule limitu nemají. Totéž platí i o funkcích
či
, ovšem ty mají alespoň jednostranné limity: jejich pravostranná limita je
a
mají v nule limitu
má v