Neutronová bomba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Neutronová bomba je typ taktické jaderné zbraně, která ve zvýšené míře vyzařuje neutrony. Je to termojaderná zbraň, u níž je až polovina energie uvolněna ve formě ionizujícího záření, z nějž přes polovinu připadá na neutronové záření.[1] Ačkoli sama má stále silné tepelné a tlakové účinky, jejím hlavním cílem jsou živé organismy. Běžná představa, že neutronová bomba zabíjí, ale infrastrukturu neničí, není zcela správná, v okruhu několika set metrů ničí stejně jako obyčejná jaderná zbraň o ekvivalentu zhruba kilotuna TNT. Člověka ale dokáže zabít svým zářením na vzdálenost mnohokrát větší.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za vynálezce neutronové bomby je považován Samuel Cohen, který její koncept navrhl v roce 1958. Poprvé ji Spojené státy americké vyzkoušely v roce 1963.[2] Na konci sedmdesátých let byl její vývoj zastaven, ale v osmdesátých zase obnoven. Měla být použita pro zastavení případného útoku obrněných vojsk Varšavské smlouvy, pancéřování totiž není pro neutronové záření překážkou. Jeden z vyvinutých typů, W79, byl i dělostřeleckým 8″ nábojem.[3]

Reakce Sovětského svazu byla velmi prudká, zřejmě při vědomí její účinnosti na pozemní vojska a velké ekonomické zátěži při její výrobě. Zbraň ve své propagandě označovalo za „barbarskou“, „nehumánní“ a „útočnou“. V listopadu 1978 Leonid Brežněv ve svém projevu prohlásil, že SSSR tuto zbraň již taky dávno vyzkoušel, ale nikdy ji nezačal masově vyrábět.[4]

Po skončení studené války USA neutronové bomby vyřadily ze své výzbroje. Poslední neutronovou bombu USA rozebraly v roce 2003. Neutronovou bombu vyzkoušela roku 1980 i Francie, ale ta je již také nepoužívá. Předpokládá se, že neutronovou bombu by mohla od roku 1988 sestrojit i Čína.[5]

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Kilotunová neutronová bomba vybuchlá 1 km nad zemí způsobí ve vzdálenosti 300 metrů smrt během dvou dnů a ve vzdálenosti 700 m během týdne. Zabíjí až ve vzdálenosti 2600 m a podstatné škody působí na vzdálenost 3,5 km. Opožděné účinky jsou také její nevýhodou, protože zasažení ve větší vzdálenosti po prvotní paralýze se dočasně proberou a až několik dní se cítí relativně dobře.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://fyzsem.fjfi.cvut.cz/2006-2007/Zima06/proc/jadzbr.pdf
  2. http://www.trivia-library.com/b/military-and-war-weapons-neutron-bomb.htm
  3. http://nuclearweaponarchive.org/Usa/Weapons/Allbombs.html
  4. http://www.xeper.org/maquino/nm/NeutronBomb.pdf
  5. [1], kapitola 2 ([2])
  6. http://www-personal.umich.edu/~jmoilane/nuclear/Fallout.html