Neumy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skladba Iubilate deo universa terra zapsaná pomocí neum.

Neumy (v přesném překladu pokynutí, znamení rukou) jsou prvními předchůdci moderní symbolické hudební notace. Vznikly v raném středověku (v 8. století). Vyvinuly se z potřeby zaznamenat na papír liturgické písně. Mniši, kteří tento způsob záznamu zavedli, zapisovali tyto písně do kancionálů. Jednalo se o systém teček a tahů štětcem, které byly umístěny nad textem písně. Ačkoli tyto značky byly schopny vyjadřovat značnou hudební složitost, nemohly přesně vyjádřit výšku tónu (v tomto směru byl záznam jen orientační, protože neumy uváděly naznačovaly jen melodický pohyb, resp.vývoj melodie, např. od tónu vyššího k nižšímu a naopak) ani metrum. Přesto byl záznam množstvím užívaných značek poměrně velmi složitý. Neumy sloužily spíše jako způsob zachování skladby pro toho, kdo už píseň znal, než coby prostředek přesné interpretace. Neumy také neměly nějaký přesný značkový rámec, existovalo mnoho rozdílů jak uvnitř homogenního kulturního prostředí, tak mezi jednotlivými kulturami. Velký rozdíl byl např. mezi neumami latinskými (západoevropskými) a byzantskými.

Příklady názvů a významu neumatických značek[editovat | editovat zdroj]

  • Punctum (bod) - jedna nota
  • Clivis (declivis - nakloněný) - dvě noty, z nichž druhá je nižší
  • Pes (noha) - dvě noty, z nichž druhá je vyšší
  • Porrectus (porrigere - natahovat, do výše vztahovat) - tři noty, z nichž druhá je nižší
  • Torculus - tři noty, z nichž druhá je vyšší
  • Climacus (řecky: klimax - žebřík, schody) - tři nebo více sestupujících not
  • Scandicus (scandere - stoupat) - tři nebo více vzestupných not, atd.

Související články[editovat | editovat zdroj]