Netřeb (hrad)
| Netřeb | |
|---|---|
.jpg) Nároží donjonu s kapsami po trámech podlahy druhého podlaží a dochovanou špaletou okna | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | před rokem 1528 |
| Stavebník | Páni z Rýzmberka |
| Další majitelé | Kaničtí z Čachrova |
| Poloha | |
| Adresa | Jižně od obce, Kanice,  Česko |
| Souřadnice | 49°27′48,6″ s. š., 13°4′43,68″ v. d. |
  Netřeb | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20742/4-2106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netřeb (též Netřeby) je zřícenina hradu asi 1,5 kilometru jižně od obce Kanice v okrese Domažlice na zalesněném hřebeni Úhlíkovském výběžku. Zřícenina se nachází v nadmořské výšce 590 metrů na území stejnojmenné přírodní rezervace zřízené pro ochranu porostu tisů starých 600–800 let. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.[1]
Hrad založil okolo roku 1325 Děpolt z Rýzmberka. Mezi dalšími majiteli se vystřídali Švamberkové, páni z Pnětluk a především různí členové rodu Kanických z Čachrova. Ti v průběhu patnáctého století přesídlili na kanickou tvrz, a nepotřebný Netřeb se proměnil ve zříceninu. Její dominantou je částečně dochovaná obytná věž.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravděpodobným zakladatelem hradu byl v době okolo roku 1325 Děpolt z Rýzmberka.[2] Roku 1379 byl pánem hradu Racek (Ratmír) ze Švamberka, kterému patřil i hrad Osvračín. Ten však v roce 1382 oba hrady i s Kanicemi vyměnil s Ješkem z Pnětluk za třebelské panství.[3] Po Ješkovi získali hrad okolo roku 1395[2] vladykové Kaničtí z Čachrova.[3] Prvním z nich byl Vilém z Čachrova, který se po Novém Rýzmberku psal poprvé roku 1391. Po jeho smrti zdědil kanické panství s hradem Netřeb jeden z jeho čtyř synů Jenec z Nového Rýzmberka. Po něm se držitelem hradu stal nejspíše Jencův synovec Vilém starší z Čachrova na Kanicích. Následoval snad Vilém mladší z Čachrova a ve stejné době žili také Jan Kanický († 1495) a jeho synové Jan a Václav.[4]
V průběhu patnáctého století byl hrad opouštěn, a vladykové přesídlili na pohodlnější tvrz v Kanicích. V zápisu v zemských deskách z roku 1528 se uvádí hrad Netřeb jako pustý.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Netřeb je typickým hradem donjonového typu. Jeho staveništěm se stal úzký skalnatý ostroh. Čtverhranné hradní jádro chránil na jižní straně šíjový příkop. Z opevnění se dochovalo torzo západní hradby. Dominantou hradu byla plochostropá věž v jihovýchodním nároží jádra.[5]
Donjon měl půdorys s rozměry přibližně 13 × 11 metrů, a patřil tak k menším zástupcům staveb svého druhu. Nad povrchem země se z něj dochovala jen jižní a část západní obvodové zdi. Její tloušťka v přízemí dosahuje 2,1 metru a v každém vyšším patře se zužuje odsazením, které bylo využito ke konstrukci podlahy. První podlaží osvětlovala dvě střílnovitá okénka v západní zdi. Šířka okna na vnitřní straně byla 1,7 metru. Okenní špalety se směrem ven zužovaly na šířku otvoru asi 40 centimetrů. Podobná okénka se částečně dochovala i ve zdivu druhého podlaží. Ve třetím podlaží je obvodová zeď silná 1,5 metru. Dochovaný fragment okna dokládá, že podlaží sloužilo, na rozdíl od nižších úrovní, k obývání. V úrovni čtvrtého podlaží se dochoval pouze malý fragment zdiva v nároží do výšky asi 1,2 metru nad úroveň posledního ústupku síly obvodové zdi.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Ke zřícenině hradu vede žlutě značená turistická trasa z Kanic do Úlíkova, zeleně značená trasa z Úboče a modře značená trasa ze Všepadel do Hradiště.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-11]. Identifikátor záznamu 131586 : Zřícenina hradu Netřeb. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c KASTL, Petr. Obytná věž na hradu Netřeb. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 49–51. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Netřeb – hrad, s. 230–231.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Netřeby a Kanice, s. 126–127.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Netřeby, s. 376.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Netřeby a Kanice, s. 126–127.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Netřeb na Wikimedia Commons
