Nestorův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamenná vana v paláci

Nestórův palác v Pylu se nachází na jihozápadním pobřeží Messénie jižně od Sparty. Podle pověsti byl založen Néleem, synem Poseidóna a Tyró. Výzkumy na sídlišti z doby bronzové započal Carl Blegen z univerzity v Cincinnati v roce 1952, ale objeveno bylo už v roce 1939. Další práce ale zastavila druhá světová válka. Nachází se v dnešní lokalitě Epano Englianos, asi devět kilometrů severovýchodně od zálivu Navarino, u nějž se nachází zbytky klasického města Koryfasion. Blegen na této lokalitě vykopal zbytky velkého královského paláce z mykénské doby, který nazval jako Nestórův, podle postavy Néleova syna Nestóra, jenž v Homérově Illiadě vládl Písečnému Pylu.

Podle nálezů keramiky lze soudit, že akropole byla osídlena již ve středně helladském období. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho mykénských hrobek, a to jak tholoi, tak i komorových, většinou z patnáctého století před n. l. Palác samotný je pak datován do 13. století př. n. l., a byl zničen kolem roku 1200 př. n. l., pravděpodobně při vpádu mořských národů. Lokalita byla definitivně opuštěna během osmého století před n.l. a během klasického období zřejmě upadla v zapomnění.

Stěny paláce jsou tvořeny z opracovaných kamenů spojených hlínou. Oproti jiným mykénským palácům, např. v Mykénách nebo v Tíryntu, při jeho stavbě nebylo použito kyklopské zdivo. Palác také zřejmě neměl žádné opevnění. Navíc se nejedná pouze o jednu stavbu, nýbrž o komplex čtyř od sebe oddělených budov: dvou obytného a ceremoniálního charakteru, jedné dílny a jednoho skladiště na víno.

Nestórův palác v Pylu je dnes vedle Mykén a Tíryntu nejlépe dochovaným centrem mykénské kultury. Jeho základy se zachovaly v poměrně málo porušeném stavu a poskytují nám názorný obraz královského paláce z pozdní doby bronzové. Vzhledem ke své poloze na západním okraji mykénského světa a relativně krátké historii se spíše jeví jako silné obchodní středisko. Jeho velká skladiště nám ukazují, že palác hrál ve svém regionu aktivní ekonomickou roli především v distribuci zemědělských produktů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bartoněk, Antonín a Bartoňková, Dagmar. Přímořským světem Helady. Brno, 1987.
  • Bartoněk, Antonín. Zlaté Mykény. Brno, 1983.
  • Bendall, L. M. „A Reconsideration of the Northeastern Building at Pylos: Evidence for a Mycenean Redistributive Center.“ in AJA 107 vol.2., 2003.
  • Chadwick, J. The Mycenaean World (8th ed.). Cambridge, 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]