Nerudova
Nerudova ulice na Malé Straně v Praze vede z horního resp. severozápadního rohu Malostranského náměstí západním směrem vzhůru k Pražskému hradu. Patří mezi turisticky nejzajímavější ulice v Praze. Kdysi byla součástí tzv. Královské cesty, kudy chodil korunovační průvod českých králů přes Karlův most na Hrad. Na horním konci se rozvětvuje na ulici Ke Hradu (směr Pražský hrad) a Úvoz (směr Pohořelec a Strahovský klášter). Z tohoto místa vycházejí severozápadním směrem vzhůru také Radnické schody.
Obsah |
Historie[editovat]
Trasa ulice vznikla při novém založení Malé Strany za Přemysla Otakara II. v roce 1267, tehdy končila Strahovskou branou v místech, kde dnes navazuje ulice Úvoz. Do 20. století se nazývala Ostruhová (německy Sporrengasse), současný název je po českém spisovateli a básníkovi Janu Nerudovi, který zde v domě U Dvou slunců bydlel a má tam pamětní desku.[1]
Významné stavby v ulici[editovat]
Měšťanské domy v ulici, často označené domovním znamením, jsou většinou středověké, prošly renesanční přestavbou po požáru roku 1541 a vesměs mají pozdně barokní nebo klasicistické fasády. Naproti tomu při stavbě velkých barokních paláců byly předchozí domy většinou zbořeny.
- 1/258: Lichtenštejnský palác, dnes sídlo Akademie múzických umění, má vchod z Malostranského náměstí.
- 4/206: U zlaté kotvy a U tří zlatých jelínků z 18. století
- 5/256: Morzinský palác, sídlo rumunského velvyslanectví, z roku 1714, snad dílo J. B. Santiniho s plastikami F. M. Brokoffa.
- 6/207: U červeného orla středověký, s fasádou z 18. století
- 12/210: U tří housliček nebo Rabštejnský
- 14/211: Valkounský dům, koupil a přestavěl roku 1705 J. B. Santini, fasáda kolem 1750
- 15/249: Palác Kinských, také U zlaté koruny nebo Marštalkovský, přestavěný F. Luragem po 1683
- 16/212: U zlaté číše
- 18/213: U sv. Jana Nepomuckého
- 20/214: Thunovský či Kolovratský palác, dnes sídlo italského velvyslanectví. Postaven v letech 1716-1721 podle plánů J. B. Santiniho se sochařskou výzdobou M. B. Brauna.
- Kostel P. Marie a sv. Kajetána, také kajetánský nebo theatinský, z roku 1691, snad podle plánů J. B. Matheyho
- 25/244: Osel u kolébky, přestavěný 1706
- 28/217: U zlatého kola, renesanční s fasádou kolem 1790
- 29/242: U Bonapartů
- 31/241: U sedmi švábů, přestavěn 1723
- 32/219: U zlatého lva s lékárnou a pamětní deskou V. V. Štecha
- 33/240: Bretfeldovský palác, také U léta a zimy, před 1769. Název podle právníka F. J. Bretfelda, rektora pražské univerzity
- 34/220: U zlaté podkovy, patrně podle plánu U. Aostalliho z doby před 1579 s pozdně barokní fasádou
- 36/221: U P. Marie Pomocné, renesanční s fasádou před 1728
- 41/236: U červeného lva, přestavěn 1726
- 43/235: U zeleného raka, gotický, přestavěn 1734
- 45/234: U hlubokého sklepa
- 47/233: U dvou slunců, renesanční, přestavěný před 1690, s pamětní deskou J. Nerudy
- 49/232: U bílé labutě, barokní
- 51/231: U zeleného jelínka, středověký, přestavěn 1819[2]
Autobusová linka[editovat]
Od 3. března 1908 do 17. listopadu 1909 jezdila Nerudovou ulicí první pražská autobusová linka (a pravděpodobně vůbec první autobusová linka v českých zemích[3]), tehdy ještě pod značkou „Omnibusy král. hlav. města Prahy“. Pro opakované havárie a nespolehlivost tehdejší techniky byla zrušena, další autobusové linky byly pak v Praze zaváděny až od června 1925 a zpočátku převážně mimo centrum Prahy.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana. Str. 25 nn.
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana.
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN 80-239-5013-4, str. 97
Literatura[editovat]
- P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana. Praha: Academia 1999
