Nerovnice
Uvažujme dvě funkce
, které jsou definovány na nějaké množině
. Zápis
resp.
resp.
resp.
se nazývá nerovnicí o jedné neznámé
. Funkce
se nazývá levá strana nerovnice a
se nazývá pravá strana nerovnice. Vztah obou stran nerovnice (relaci) určuje znaménko nerovnosti, které se v nerovnici vyskytuje právě jednou.
Obsah |
Klasifikace řešení [editovat]
Řešením nerovnice je taková množina všech
, která splňuje výše uvedenou relaci obou stran nerovnice. V oboru reálných čísel může mít nerovnice tato řešení:
- prázdná množina: nerovnice nemá řešení; např.
, řešení: 
- jedna nebo více diskrétních hodnot: kořen rovnice
; např.
, řešení:
, 
- interval: všechny typy intervalů; např.
, řešení: 
- sjednocení intervalů: např.
, řešení: 
Početní postup řešení [editovat]
Při hledání řešení nerovnice postupujeme obdobně jako při řešení rovnice: ekvivalentními úpravami se snažíme nerovnici převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.
Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla
platí, že pokud
, pak je buď
a
nebo
a
. Často se také využívá skutečnosti, že pro
platí
.
Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na relaci obou stran nerovnice. Např. pokud nerovnici
vynásobíme
, dostaneme nerovnici
, tzn. došlo ke změně > na <.
Grafické řešení [editovat]
U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž kořeny rovnice
, můžeme je využít při řešení nerovnice
, neboť kořeny určují krajní body intervalů, které jsou řešením nerovnice. Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.
Rozdělení [editovat]
Podobně jako u rovnic lze také nerovnice rozdělit na algebraické a nealgebraické.




, řešení: 
; např.
, řešení:
, 
, řešení: 
, řešení: 