Nektriové usychání větví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plodnice na větvi.

Nektriové usychání větví je chorobou způsobenou hlívenkou rumělkovou (Nectria cinnabarina) a Tubercularia vulgaris. Houba patří do čeledě rážovkovité Nectriaceae.

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Nectria cinnabarina byla původně popsána jako Sphaeria cinnabarina podle Tode (1791). Fries (1849) Sphaeria cinnabarina, změnil na Nectria. Vzhledem ke své morfologické různorodosti (je známo 20 odrůd a forem Nectria cinnabarina) existují stejně četné synonyma.[1]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením hlívenkou rumělkovou (Nectria cinnabarina) používáno více rozdílných názvů, například Cucurbitaria cinnabarina nebo Sphaeria ochracea.[2]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz.[2]

  • rážovka rumělková
  • hlívenka obecná
  • rážovka ruměnná

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je široce rozšířený a vyskytuje se v Evropě a Severní Americe.[3]

Plodnice na borce.

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V ČR je běžným patogenem, který obvykle žije jako saprofyt na odumřelých částech rostlin, ale může napadat živé oslabené rostliny.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Všechny listnaté stromy, především javor, dub, lípa, habr, jilm.[L 1] a ořešák.

Příznaky a biologie[editovat | editovat zdroj]

Počáteční příznaky infekce se obvykle objeví na jaře s náhlým vadnutí listů nebo opadem listů po vyrašení. Choroba je obvykle spojována s ranami nebo s usycháním větví u kmene a může poškozovat i menší větve. Kůra na větvích usychá a popraská.

Nejtypičtějším příznakem infekce je přítomnost oranžovo-růžově zbarvených plodnic. Patogen napadá oslabené dřeviny.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Odumírání kůry a větví.[L 1] Nectria cinnabarina působí většinou jako saprofyt, avšak příležitostně napadá kmeny a větve oslabené mechanickým poškozením nebo dřeviny vystavené fyziologickému stresu nebo chorobě. Poškození této houby je často pozorováno na nedávno roubovaných okrasných keřích a stromech.[4]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Odstraňování suchých a odumřelých částí rostlin. Odstranění napadených částí rostlin. Vyvážená výživa a vhodné stanoviště. Zamezení poranění a pečlivé ošetření ran.

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Fungicidy vykazují na chorobu jen malý vliv.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]