Nekróza jasanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Symptom nekrózy jasanu

Nekróza jasanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička Hymenoscyphus, čeledi voskovičkovité Helotiaceae. Choroba napadá především jasany, způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením, nebo odumírají během suchého léta.

EPPO kód

CHAAFR

Synonyma patogena

Vědecké názvy

  • Chalara fraxinea
  • Hymenoscyphus pseudoalbidus

Zeměpisné rozšíření

Výskyt v Evropě

Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl potvrzen téměř ve všech zemích severní a střední Evropy. První zmínky o chřadnutí jasanů jsou uváděny z počátku 90. let z Litvy a Polska. [1]

Rány na větvičkách.

Výskyt v ČR

První výskyt byl v ČR laboratorně potvrzen v září roku 2007 na jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior var. ´Pendula´) v arboretu ve Křtinách (L. Jankovský). [1]

Hostitel

Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl doposud zjištěn pouze na jasanech.[1]

  • Fraxinus excelsior a jeho kultivary
  • Fraxinus angustifolia
  • Fraxinus americana

Příznaky

Typickým příznakem je chřadnutí stromů, zasychání a odumírání jednoletých letorostů, rozvoj korních nekróz. Při příčném průřezu je vidět postupující hnědnutí přes kambium až do dřeva. Infikované stromy se snaží regenerovat. [1]

Léze jsou nejprve okrouhlé, poté se přetváří v elipticky protáhlé a propadlé nekrózy. Na listových řapících se rovněž tvoří hnědé nekrotické léze a svrchní strana listů se může zbarvit do hněda. Pod poškozenými částmi dřevin vyrůstají adventivní výhony. Na podzim zelené listy na letorostech náhle zasychají a zůstávají viset na stromě.[1]

Možnost záměny

Projevem choroby je hnědnutí řapíků a následně listových čepelí koncem léta. Tento symptom je snadno zaměnitelný s poškozením padlím jasanovým (Erysiphe fraxini).[2]

Černající pletivo.

Význam

Odumírání jednoletých a dvouletých větví, i částí koruny. Poškozování a úhyn rostlin ve školkách. Napadené rostliny přežívají a snaží se o regeneraci tvorbou vlků, které mohou být nahloučené a připomínají čarověníky.[2] Narůstají u paty stromů a na kmeni. Patogen je dnes široce rozšířen a k projevům choroby dochází v lesích, ve volné krajině, v městských výsadbách na samostatných stromech, ale také ve školkách v celé České republice.[1]

Biologie

Biologie houby je z velké části neznámá.[1]

Houba prorůstá svým myceliem do dřeva hostitele, kde dochází k odumírání kambia, nekrózám které postupují ve směru transpiračním i asimilačním. Konidie byly pozorovány jen výjimečně. K patogenicitě houby mohou přispívat i abiotické vlivy.[1]

Poškozené stromy.

Šíření

Doposud není zcela jasný způsob jejího šíření. Tak náhlé a rychlé šíření je u jiných patogenů atypické. Askospory jsou přenášeny větrem a jsou pravděpodobně důležitější pro šíření než konidie.<[1]

Ochrana rostlin

Prevence

Pěstování jasanů ve směsi dřevin a odstraňování napadených výhonů. Provádění zdravotních negativních výběrů v postižených porostech.[1]

Uhynulá dřevina s typickými znaky.

Chemická ochrana

S ohledem na skutečnost, že současné poznání bionomie této houby zahrnuje celou řadu neprostudovaných úseků, nebyla dosud chemická ochrana uspokojivě vyřešena. [1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k KOŠŤÁLOVÁ, Věra; SÁZELOVÁ, Veronika. Státní rostlinolékařská správa, 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ČERMÁK, Petr. LDF MENDELU [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nekróza_jasanu&oldid=16392936“