Nealkoholické pivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukázka nealkoholického piva

Nealkoholické pivo je označení kvašeného nápoje z obilného sladu s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu.

Ve světě přitom nepanuje jednota v pojmenování tohoto druhu piva ani ve stanovení hranice mezi pivem alkoholickým a nealkoholickým. Např. v USA se používá název „non-alcoholic beer“, v EUalcohol-free beer“, v obou případech však nápoj může obsahovat až 0,5 % alkoholu, a přesto smí být nazýván nealkoholickým. Ve Velké Británii se jako „no alcohol“ nebo „alcohol-free“ označují pouze piva s objemem alkoholu menším než 0,05 %. Piva s objemovým procentem alkoholu v rozmezí 0,05 % - 0,5 % nesou označení „dealcoholised“. V islámských zemích se naopak důsledně požaduje, aby nealkoholická piva neobsahovala absolutně žádný alkohol.

V České republice platí evropský úzus a jako nealkoholické pivo může být označen sladový nápoj s objemem alkoholu menším než 0,5 %.[1] Vedle neutrálního „nealkoholického pivo“ se lze setkat také se zkráceným pojmenováním „nealko pivo“ či s názvy vzniklými synekdochickým přenesením názvů značek (Pito, Birell) na všechny nápoje tohoto druhu („pito“, „birell“).[2]

Dějiny nealkoholického piva[editovat | editovat zdroj]

K prvním pokusům o výrobu nealkoholického piva došlo po druhé světové válce ve Švýcarsku a Německu. Na otázku, jak zpřístupnit oblíbený nápoj i těm, kteří z nějakého důvod nemohou či nechtějí pít alkohol, měli technologové té doby vesměs stejnou odpověď: odstraněním alkoholu z tradičního (tj. alkoholického) piva.

Jednou z prvních metod, která se k tomuto účelu začala používat, byla tzv. vakuová destilace. Od té doby se inventář výrobních postupů užívaných při produkci nealkoholického piva značně rozšířil, stejně jako počet jeho konzumentů.

Většina současných pivovarnických společností má ve svém produktovém portfoliu nějaký nápoj na pivní bázi s minimálním obsahem alkoholu a často také jedinečnou (ve větší či menší míře utajovanou) technologii, kterou při jeho výrobě používá.

Technologie výroby nealkoholického piva[editovat | editovat zdroj]

Způsobů, jimiž lze vyrobit nealkoholické pivo, existuje velké množství. Obecně vzato se však dají rozdělit na dva hlavní typy. Buď se odstraňuje alkohol z piva vyrobeného tradiční cestou, nebo se už na samém počátku zvolí taková technologie, která vzniku většího množství alkoholu zabrání.

K metodám prvního typu patří například různé způsoby destilace (obvykle vakuové, kdy alkohol je odpařován za sníženého tlaku), reverzní osmóza (pivo je vháněno na speciální membránu, přes niž projdou pouze molekuly ethanolu a vody, kterou je posléze třeba do piva doplnit) či dialýza (alkohol je z piva odváděn na principu rozdílné koncentrace prostředí).

Mezi výrobní postupy druhého typu se řadí zkvašování sladiny s nízkým obsahem sacharidů, smíchávání piva s nezkvašenou sladinou či mladinou (de facto „ředění“ nezkvašeným pivem), imobilizace (doslova „znehybnění“) kvasinek, které pak nemohou produkovat ethanol ve stejné míře jako při vaření normálních piv, nebo konečně využití kvasinek speciálních, které už samy o sobě vytvářejí pouze nepatrné množství alkoholu.

Nealkoholické pivo u nás[editovat | editovat zdroj]

Během sedmdesátých let i pivovarníci v tehdejším Československu začali vyvíjet nápoj na bázi piva vhodný pro řidiče motorových vozidel. Vzniklo legendární Pito, jehož název byl utvořen spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO. Pito se vyrábělo metodou řízeného kvašení spočívající v tom, že kvasný proces byl přerušen už v rané fázi, takže při něm vzniklo jen zanedbatelné množství alkoholu. Dodnes se tak vyrábí většina nealkoholických piv v České republice.

Domácí spotřeba nealkoholického piva od roku 1989 výrazně stoupla a stejně tak došlo i k velké proměně trhu, pokud jde o počet nabízených značek – jak zahraničních, tak tuzemských. Zatímco centrálně plánované československé hospodářství se mohlo pochlubit pouze Pitem, dvacet let po Sametové revoluci nealkoholické pivo vaří přibližně 25 českých pivovarů, přičemž některé z nich vyrábějí i několik nealkoholických nápojů pivního typu naráz.

V roce 2009 přesáhl celorepublikový výstav nealkoholického piva 600 000 hektolitrů a uvádí se, že oproti roku 2000 jde o nárůst produkce až pětinásobný.[3] Největší podíl na domácím trhu má dlouhodobě Radegast Birell společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. – v roce 2009 to bylo 60 %.[4] K relativně novým trendům patří rozšíření točených nealkoholických piv do restaurací nebo vytváření různých chuťových variant známých značek (Bernard Jantarový, Bernard Švestka, Birell Polotmavý).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jak se vyrábí nízkoalkoholické a nealkoholické pivo
  2. Diskuze o nealkoholickém pivu během těhotenství
  3. Nealkoholické pivo i pro minipivovary na Pivním blogu
  4. Češi jsou v pití nealkoholického piva druzí, vedou Španělé

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]