Ne základnám

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protestní pochod iniciativy Ne základnám v Brdech proti zřízení americké vojenské základny v Česku

Ne základnám je občanská iniciativa, která vystupuje proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky.[1] Definuje se jako nadstranické sdružení, které si neklade za cíl vytvářet vlastní jednotnou politiku v oblastech nesouvisejících s otázkou základny,[1] na stránkách regionální skupiny se však vyskytuje i například článek o válce v Iráku.[2] Iniciativa vznikla v Praze z popudu několika organizací (například Socialistické solidarity a Humanistické strany) v srpnu (dle Humanistické strany koncem července) roku 2006.[3][4] V současné době je v ní sdruženo přes pět desítek organizací[1] a působí v rámci ní devatenáct regionálních skupin. Mluvčími iniciativy jsou Jan Májíček a Jana Glivická.[5]

V médiích se objevila informace, že iniciativu Ne základnám sponzorovala reklamní agentura BigBoard.[6]

Činnost

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Protestní pochod pořádaný iniciativou Ne základnám dne 26. května 2007.
Demonstrace proti podpisu hlavní smlouvy o radaru, 8. července 2008, Václavské náměstí

Od svého založení uspořádala iniciativa několik demonstrací za referendum a proti radarové základně v Praze, Brně, Ostravě a na různých místech v Brdech, mezinárodní konferenci proti jadernému zbrojení v Březnici a několik happeningů, debat a kulturních akcí[7].

Organizuje také petiční akci za uspořádání celostátního referenda o této otázce: Souhlasíte s umístěním a existencí základny Národního raketového systému obrany USA na území České republiky?[8] K srpnu 2008 tuto petici podepsalo více než 130 000 lidí[9].

Od 17. června do 21. srpna 2008 provozovala iniciativa na pražském Václavském náměstí nepřetržitý 24hodinový petiční stánek[10].

17. listopadu 2008 aktivisté Iniciativy Ne základnám uspořádali na Národní třídě demonstraci a mimo jiné položili k památníku událostí roku 1989 věnec s nápisem „Demokracie-referendum-Ne základnám-17. listopad“. Následně došlo ke střetu s lidmi, kteří nesouhlasili s propagací iniciativy na tomto místě. Srocený dav zablokoval přístup a další lidé, kteří přišli na místo, nemohli projít. Těsně před příjezdem premiéra Mirka Topolánka zakročila policie a aktivisty vyvedla ven.[11][12] Aktivistka Martina Landergott podala na zákrok policie trestní oznámení, jelikož ji podle jejího názoru bez důvodu odvlekli od prostoru památníku 17. listopadu 1989, čímž se mohli dopustit trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.[13]

Zlom v úsilí hnutí

Podle zpravodajství Aktuálně, dne 17. září 2009 v 00:21 prezident Barack Obama telefonicky sdělil premiéru Janu Fischerovi, že Spojené státy od stavby radaru v Česku upouští.[14][15] Ne základnám na to téhož dne v 15:30 reagovalo tiskovým prohlášením,[16] ve kterém „…vítá rozhodnutí prezidenta Obamy zrušit projekt vybudování radarové základny v České republice…“, dále poděkovala 170 000 lidem, kteří podepsali protiradarovou petici a sdělila, že svoji činnost neukončuje, „…neboť český parlament neměl ještě možnost obě proradarové smlouvy zamítnout.“

Organizační uspořádání

Vzpomínková akce na oběti atomového útoku na Hirošimu spojená se symbolickým vypouštěním svíček konaná 5. srpna 2007 v Mostě. Jedna z akcí mostecké skupiny iniciativy Ne základnám.

V rámci iniciativy Ne základnám působí v současnosti (květen 2008) celkem 19 regionálních skupin po celé České republice, konkrétně v následujících městech a místech: Brdy, Brno, České Budějovice, Český Krumlov, Hodonín-Břeclav, Jihlava, Karlovy Vary, Kolín, Louny, Most, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Prostějov, Přerovsko Strakonice a Ústí nad Labem.

Spolupráce s dalšími organizacemi proti radarové základně

Iniciativa Ne základnám spolupracuje s podobně zaměřenou Ligou starostů proti radaru (spolupořádají některé akce) a několika mezinárodními mírovými organizacemi (Mayors for Peace, Campaign for Peace and Democracy, Campaign for Nuclear Disarmament). Ne základnám opakovaně podpořila českou pobočku Greenpeace v jí pořádaných akcích zaměřených proti radarové základně. Ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter vystoupil na protestním happeningu iniciativy Ne základnám proti násilnému vyhnání aktivistů Greenpeace z brdské kóty 718 (místa, na němž má být vybudován radar Národní protiraketové obrany USA)[17].

Názory na iniciativu, ocenění a kritika

Podpora a ocenění iniciativy

Podpora známých osobností

Petici iniciativy Ne základnám podepsali například Noam Chomsky, Jan Keller, Erazim Kohák a řada dalších vysokoškolských pedagogů (včetně profesorů a docentů) z Prahy, Brna a Pardubic. Z umělců iniciativu podporuje režisérka Věra Chytilová, režisér Zdeněk Troška či frontman kapely Krausberry Martin Kraus. Z bývalých disidentů a chartistů například Ivan Odilo Štampach, Luboš Kohout, Jaroslav Šabata, Petr Uhl, Jan Tesař, Julius Tomin, … [18]

Nejúspěšnější občanské hnutí v Česku

Časopis Respekt označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku.[19]

Kritika iniciativy

Spojování s extremismem

Max Blaustein z časopisu Eretz.cz v článku na Neviditelném psu tvrdí, že ačkoliv iniciativa vystupuje jako vlastenecky motivovaný oponent budování americké radarové základny v České republice, je ve skutečnosti ve spojení s islámskými extrémisty a hájí zájmy Íránu. Podle něj se její zástupci se aktivně účastní mezinárodních konferencí, jejichž tématem má být „boj proti USA, antisemitismus a rozdmýchávání nenávisti a podpora všech forem boje za osvobození Palestiny (tzn. včetně teroristických útoků)“.[20]

Jiří Wagner kritizoval, že některé z organizací, které iniciativě vyjádřily podporu, jsou nedemokratické, extrémistické či jinak problémové.[1][21] Mezi kritizované organizace patří například trockistické skupiny Socialistická Solidarita, Socialistická organizace pracujících, Socialistická alternativa Budoucnost, dále antikapitalistické REVO – nezávislá organizace mládeže, Palestinský klub, Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Islámská nadace v Praze, Muslimská unie, Socialistický kruh, Levý blok, Společnost Julia Fučíka, Ostravský levicový klub, nebo server Nový směr.[21]

Mluvčí iniciativy Jan Májíček na webových stránkách Socialistické solidarity vyjádřil podporu organizaci Hizballáh.[22]

Marginalizace akcí

Členové iniciativy tvrdí, že její akce byly v médiích doposud buď marginalizovány nebo interpretovány jako demonstrace důchodců a komunistů.[20][23] Mluvčí Jan Tamáš v souvislosti s neobjektivitou České televize v březnu 2007 poslal otevřený protestní dopis jejímu řediteli Jiřímu Janečkovi.[24][nedostupný zdroj]

Antikomunismus

V květnu 2007 aktivisté Ne základnám vyškrtli úředně zakázaný Komunistický svaz mládeže ze seznamu podporujících organizací uvedeného na webu iniciativy. Aktivisté z iniciativy se snažili o zákaz používání komunistických symbolů na akcích iniciativy. David Pazdera z okruhu úředně rozpuštěného KSM poté prohlásil, že vrcholoví představitelé iniciativy vystupují antikomunisticky.[25][26]

Financování

Karel Pacner obvinil iniciativu z nejasného financování, z toho že je finančně podporována Ruskem a jinými státy, které si radar v Česku nepřejí.[27][28] Kritici tvrdí, že iniciativou vykazovaný objem finančních prostředků neodpovídá předpokládaným nákladům (například finančně nákladné billboardové kampaně).[zdroj⁠?] V roce 2008 nadnárodní firma BigBoard iniciativě bezplatně pronajala deset billboardů.[6]

Iniciativa Ne základnám nesouhlasí a poukazuje na to, že veškeré záznamy o jejích financích jsou komukoli k dispozici na transparentním účtu.[29][nedostupný zdroj] Tvrdí také, že své aktivity financují většinou přímo členové Ne základnám z vlastních kapes, případné větší náklady jsou pokryty z dobrovolných příspěvků od příznivců, sponzorského poskytování zboží či služeb od firem sympatizantů atd.[30]

V kultuře

Filmaři Vít Klusák a Filip Remunda, autoři filmu Český sen, natočili o „sporu o radar“ celovečerní dokument Český mír.[31]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d O iniciativě, web Ne základnám, vymezení cílů a seznam podporujících osob a hnutí, nedatováno
  2. ↑ Irák – pět let okupace. Jaké byly skutečné důvody k válce a jaké jsou její výsledky?, Ne základnám Brno (autor neuveden), 6. 3. 2008
  3. ↑ Iniciativa Ne základnám aktuální zprávy na webu Humanistické strany
  4. ↑ Radar je přínosem pro pár politiků, říká jeho odpůrkyně, idnes.cz, 23. 1. 2007, cen (Jakub Čeněk), rozhovor s koordinátorkou iniciativy Ne základnám Ivonou Novomestskou
  5. ↑ Kontakt, web Ne základnám
  6. ↑ a b Iniciativu Ne základnám financuje tajemný sponzor podnikající v Rusku. iDNES.cz [online]. 2008-05-12 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historie akcí, web Ne základnám
  8. ↑ Petice za uspořádání referenda o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených států v České republice, text petice, web Ne základnám
  9. ↑ Oznámení o překročení hranice 130 000 podpisů, web Ne základnám
  10. ↑ Informace o petičním stánku, web Ne základnám
  11. ↑ Havla vítal na Národní potlesk, Topolánek se dral přes odpůrce radaru. iDNES.cz [online]. 2008-11-17 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZAKLADNAM, all: Ne. Ne základnám | Stanovisko Iniciativy k policejnímu zásahu u památníku na Národní třídě. www.nezakladnam.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://www.nezakladnam.cz/cs/1361_trestni-oznameni-na-policisty-zasahujici-na-narodni-tride-17112008
  14. ↑ Obama volal Fischerovi: Radar v Česku nebude | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2009-09-17. Dostupné online [cit. 2018-09-04]. 
  15. ↑ Živě: Místo radaru Čech ve vesmíru nebo West Point | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2009-09-17. Dostupné online [cit. 2018-09-04]. 
  16. ↑ http://www.nezakladnam.cz/cs/1707_tiskovka-iniciativy-1530-na-palachove-namesti
  17. ↑ Článek na webu Tyden.cz o happeningu Ne základnám
  18. ↑ Seznam některých osobností, které vyjádřily podporu iniciativě Ne základnám
  19. ↑ Respekt č. 25/2008
  20. ↑ a b Max Blaustein (Eretz): RADAR: Ne základnám spolupracuje s antisemitským islámským a komunistickým hnutím, Neviditelný pes, 5. 5. 2008
  21. ↑ a b Jiří Wagner: Za koho bojují antirakeťáci? aneb Hizballáh a Ne základnám, webzin „euportál“, 28. 3. 2008
  22. ↑ Mluvčí Ne základnám sympatizuje s teroristickou organizací. iDNES.cz [online]. 2008-03-20 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ Historie radaru v Česku - zatím nedokončený příběh lží, zamlčování a manipulací, videodokument, 22 minut, umístěno 22. 12. 2007, bez titulků s údaji o autorech a původu, pravděpodobně interní materiál hnutí Ne základnám
  24. ↑ http://www.blisty.cz/2007/3/2/art33095.html
  25. ↑ David Pazdera: O antikomunismu v KSČM, dokument formátu .doc, web Klubu Komunistického svazu mládeže Brno, nedatováno
  26. ↑ David Pazdera, Veronika Sýkorová: O demonstraci proti válce v souvislostech, Britské listy, 19. 3. 2007
  27. ↑ Karel Pacner: RADAR: Platí Rusové akci Ne základnám? To těžko zjistíme, Neviditelný pes, 10. 1. 2008
  28. ↑ Karel Pacner: RADAR: Britská komunistka podporuje spolek Ne základnám, Neviditelný pes, 12. 5. 2008
  29. ↑ Transparentní účet iniciativy Ne základnám, eBanka
  30. ↑ Petr Glivický: POLEMIKA: Kdo platí Ne základnám? Ne základnám, Neviditelný pes, 26. 1. 2008
  31. ↑ http://www.csfd.cz/film/257593-cesky-mir/
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ne_základnám&oldid=16502900“