Navigační systém Galileo
Navigační systém Galileo je plánovaný evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), který by měl být nezávislou obdobou amerického systému Navstar GPS a ruského systému GLONASS. Jeho výstavbu zajišťují státy Evropské unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí.
Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace.
Obsah |
Historie [editovat]
Původní plány na GNSS Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory PPP s odhadovaným rozpočtem 1,8 miliardy EUR a spuštěním v roce 2008. Od tohoto finančního modelu však investoři pro příliš velká rizika odstoupili. Proto Evropská komise přišla s plánem, hradit projekt z rozpočtu EU v odhadované výši 3,4 miliardy EUR a posunula spuštění na rok 2012.
Sídlo [editovat]
V roce 2004 bylo založeno administrativní centrum Galileo Supervising Authority (GSA) v Bruselu, technologické centrum Galileo Control Centre (GCC) v Oberpfaffenhofenu u německého Mnichova. Pro vývoj technologií bylo využito centra European Space Research and Technology Centre (ESTEC) ESA v holandském Noordwijk.[1]
Bylo rozhodnuto, že administrativní sídlo GSA bude přesunuto z Bruselu do Prahy.[2] V roce 2012 bylo nové sídlo v Praze uvedeno do provozu.
Postup uvádění do provozu [editovat]
- Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat.
- Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna 2008.
- Dne 21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B z Guyanského kosmického centra na oběžnou dráhu dva satelity systému Galileo.[3]
- Dne 12. října 2012 vypuštěny další dvě družice, jedna z nich se jmenuje David – podle Davida Markarjance z Hradce Králové, českého chlapce rusko-arménského původu, vítěze celostátní výtvarné soutěže, jež byla součástí soutěže celoevropské (ostatní družice mají též jména podle dětí z různých zemí EU).[4][5]
- Dne 12. března bylo provedeno zaměření prvního cíle na zemském povrchu. Podle ESA se tak stalo s přesností na deset až 15 metrů. To je v souladu s očekáváním. Přesnost se přitom bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat satelitů, které jsou do systému Galileo zapojeny.[6]
Další postup [editovat]
Systém Galileo by měl začít poskytovat první služby do konce roku 2014, plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020. Systém bude kompletní, až bude na oběžné dráze 30 satelitů.[6]
Struktura systému [editovat]
Kosmický segment [editovat]
| Blok | Období | Vypuštěno | Aktivní | |
|---|---|---|---|---|
| EGNOS | 1996-2001 | 45 | 35 | |
| GIOVE | 2003-2005 | 24 | - | |
| IOV | 2011-2012 | 4 | 0 | |
| IOC | 2014-2015 | 143 | 0 | |
| FOC | 2016-2017 | 123 | 0 | |
| Celkem | 2 +22 +263 | 0+35 | ||
| 1ztracena při startu nebo selhalo oživení 2v přípravě 3plán 4vývojové/testovací 5geostacionární (Poslední změna: 13. října 2012) |
||||
Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně 23 222 km nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet.
Služby [editovat]
Galileo má provozovat časové a polohové služby[9]:
- Open Service (OS) bude volně dostupná. Jeho signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591 MHz. Přijímače budou mít horizontální přesnost lepší než 4 m a vertikální lepší než 8 m (nebo horizontálně pod 15 m a vertikálně pod 35 m při použití jednoho pásma). Protože bylo dosaženo dohody o kompatibilitě s americkým systémem, budoucí přijímače navíc budou zároveň využívat i GPS.
- Commercial Service (CS), která bude šifrovaná, zpoplatněna a má poskytnout přesnost lepší než OS.
- Safety of Life Service (SOL), která bude šifrovaná s důrazem na integritu a bezpečnost, pro nasazení např. v řízení letového provozu.
- Search and Rescue (SAR), služba nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby COSPAS/SARSAT s možností oboustranné komunikace.
- Public Regulated Service (PRS), která bude šifrovaná, s kontrolovaným přístupem a dlouhodobou podporou, určená pro armády a bezpečnostní složky států.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Martin Shabu: Dřeváky, nebo satelity? in Euro, 25. leden 2010
- ↑ Česko vyhrálo: Sídlo navigačního systému Galileo bude v Praze [1]
- ↑ Z džungle odstartovaly první dva satelity navigačního systému Galileo [online]. Novinky.cz, 2011-10-21, [cit. 2011-10-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na orbitu byly vyslány dvě družice Galileo, jedna se jmenuje po českém školákovi. Novinky.cz [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Michaela Rambousková. Družice systému Galileo dostala jméno po hradeckém školákovi. iDnes.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2013-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK, iDNES.cz. http://mobil.idnes.cz [online]. iDNES.cz. Dostupné online.
- ↑ SkyRocket: Galileo IOV
- ↑ Michaël MASTIER: The EU Satellite Navigation programmes status Applications for the CAP in GPS Workshop 2010, 11. 10. 2010
- ↑ Directorate-General for Energy and Transport: GALILEO Services 21. prosinec 2007
Související články [editovat]
- Glonass - Ruský navigační systém.
- GPS - Americký navigační systém.
- Geocaching
- Satellite laser ranging
Externí odkazy [editovat]
- Galileo Open Service: Signal In Space Interface Control Document (anglicky)
- Informace o evropském navigačním systému na stránkách ESA (anglicky)
- Co je Galileo? - Zdroj: ESA, 7. říjen 2003 (anglicky)
- Článek v Lidovkách
- Na webu Čs. rozhlasu
