Narodil se Kristus Pán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
En virgo parit filium - Narodil se Kristus pán, Graduál Českého muzea stříbra v Kutné Hoře[1]
Koleda Narodil se Kristus Pán[2]

Narodil se Kristus Pán je česká vánoční píseň, původně husitská z 15. století.[zdroj?]

Text[editovat | editovat zdroj]

Tento staročeský nápěv neobsahoval zvětšenou kvartu v začátku, tak jak ji ve všech moderních úpravách bez výjimky slýcháme dnes. Tento čtyřhlasý nápěv z doby Jana Husa v přepisu do současné notace je v příloze níže.

Šestisloká staročeská varianta vánoční písně z doby Husovy (za pozornost stojí rozdílný text v refrénu v páté a šesté sloce):

1) Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet' nám, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

2) Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

3) Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

4) Goliáš[pozn. 1] obloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

5) Ó milosti Božská, budiž s námi;
dejž, ať zlost ďábelská nás nemámí.
Pro Syna milého, nám narozeného,
smiluj se nad námi!

6) Dejž dobré skončení, ó Ježíši,
věčné utěšení věrných duší!
Přijď nám k spomožení, zbav nás zatracení
pro své narození.

Historie[editovat | editovat zdroj]

vokální kvartet Narodil se Kristus Pán z doby Jana Husa
Narodil se Kristus Pán, úprava uveřejněná ve sborníku Písně cestou života z roku 1889, str. 148 (sestavil a vlastním nákladem vydal L. B. Kašpar). Refrén je zde zakončen u prvních čtyř slok veršem „z rodu královského, již nám narodil se“. Pátá a šestá sloka pocházejí z novější doby a refrén je specifický dle významu sloky.

Nejstarší notované zápisy této koledy pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Ve Franusově kancionálu z roku 1505 nacházíme incipit této písně, v Graduálu Českého muzea stříbra v Kutné Hoře celý notový zápis. V obou pramenech je píseň zapsána v třídobém rytmu (tempus perfectum), text je v české i latinské verzi En virgo parit filium.[4][5]

Dále se vyskytuje v řadě dalších pramenů, například v roce 1522 v utrakvistickém Miřínského kancionálu (Kněze Václava Miřínského písně staré gruntovní a velmi utěšené).

Šestisloká píseň uvedená shora má první čtyři sloky zakončené refrénem Z života čistého, z rodu královského, již nám narodil se. (var.: ...nám nám narodil se). Pátá a šestá sloka jsou novější a nemají tento refrén, vyšly v roce 1636 ve slovenském evangelickém zpěvníku Cithara sanctorum, vydaném Jiřím Třanovským v Levoči. Prapůvod těchto novějších slok je ale již znám z Jistebnického kancionálu z roku 1420.[6]

Píseň vyšla v Jednotném kancionálu (č. 201), Evangelickém zpěvníku (č. 281, s. 412–413; 1979), zpěvníku Buď tobě sláva (č. 68, s. 113; 1983), Já, písnička (první čtyři sloky, s. 164; druhý díl 1993) a mnoha dalších.

Přibližně od roku 1520 je doložena německá verze pod názvem Freu' dich Erd' und Sternenzelt, která byla zpívána zejména Němci v českých zemích.


F2 F2 A2 B2 c2 c2 c4 B2 c2 d4 c8
c2 c2 _B2 B2 A2 A2 G4 A2 _B2 A2 G2 F8
A2 G2 A2 _B2 c4 F4 A2 G2 A2 _B2 c4 F4 F4 d4 c2 _B2 A2 G2 F8|]

Skladatelské inspirace[editovat | editovat zdroj]

Téma české vánoční hymny Narodil se Kristus Pán zpracovali ve formě varhanního postludia četní varhaníci. Jednota Musica sacra opublikovala taková postludia jednak v ediční řadě Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční; dále je pravidelně vydává jako přílohy Zpravodaje Musica sacra od autorů:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V některých novějších kancionálech je namísto jména Goliáš užito jméno Beliáš, odkazující k Bélialovi. Tím se z alegorického obrazu stává přímý odkaz na ďábla. Nejedná se však o jméno, které by bylo obsaženo v původních verzích písně, jak mylně tvrdí některé zdroje (např. zde). Původní je jméno Goliáš, jméno Beliáš se objevuje až ve verzích z 19. století. [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdenka Horálková: Poznámky o jedné z našich nejstarších vánočních písní (K 320. výročí vydání Třanovského Cithary.) Křesťanská revue, 1956 (roč. 23), s. 272-275.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]