Napajedla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Napajedla
radnice
radnice
Znak města NapajedlaVlajka města Napajedla
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNapajedla
Obec s rozšířenou působnostíOtrokovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 171 (2023)[1]
Rozloha19,83 km²[2]
Katastrální územíNapajedla
Nadmořská výška200 m n. m.
Počet domů1 414 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Napajedla
nám. Masarykovo 89
763 61 Napajedla
podatelna@napajedla.cz
StarostaIng. Irena Brabcová
Oficiální web: www.napajedla.cz
Napajedla
Napajedla
Další údaje
Kód obce585513
Kód části obce412171
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínskem kraji, 13 km jihozápadně od Zlína, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolí řeky Moravy se nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.

Historie

První písemná zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získala Napajedla status města.[4] Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[5]

Minerální voda a lázně

Minerální voda (2006)

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[6] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[7]

Školství

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Napajedlích.

Doprava

Vlakové nádraží

Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, HOUSACAR Zlín, ČSAD Vsetín a jednou denně projíždí autobus společnosti BORS Břeclav, který má spoj ze Zlína do Veselí nad Moravou a zastavuje pouze na autobusové stanici v Napajedlích.

Železniční dopravu zde zařizují České Dráhy se spojem z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

Průmysl

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.

Hřebčín

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti

Partnerské obce

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Napajedla vystaví 110 let starý pergament Zlínský deník, 1. 4. 2008
  5. http://www.napajedla.cz/oficialni-prezentace/mesto-napajedla/historie-mesta/#96
  6. BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. [Dále jen Burachovič, Wieser]. 
  7. Burachovič, Wieser, s. 245.

Literatura

Související články

Externí odkazy