Nandej černohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nandej černohlavý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď: papoušci (Psittacinae)
Rod: Nandej (Nandayus)
Binomické jméno
Nandayus nenday
Vieillot, 1823

Stručný popis[editovat | editovat zdroj]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nandej černohlavý (Nandayus nenday, Vieillot, 1823) je druh papouška původem z jihovýchodní Bolívie, Brazílie, severní Argentiny, Paraguay. Velké kolonie těchto papoušků jsou v jižní a východní části Spojených států amerických.

Zbarvení[editovat | editovat zdroj]

Hlava černá. Krk světlezelený, místy prosvítá žlutá barva. Hruď světlezelená, přechází do tyrkysové. Bříško žlutozelené. Křídla a ocas od světlezelené, přes tmavozelenou až po kovově modrou. Zbarvení na nohách je oranžové. Zobák černý, drápy tmavé. Duhovka může být bělavá až černá. Jsou-li ptáci drženi venku na přímém slunci, jsou jejich duhovky černé. Nandej černohlavý byl pojmenován podle své černé hlavy. Je jedním z nejznámějších a nejvýraznějších papoušků Jižní Ameriky.

Hmotnost a velikost[editovat | editovat zdroj]

Hmotnost dospělého jedince je mezi 130 až 150 g. Jeho délka dosahuje 28 až 30 cm.

Život v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Divocí jedinci jsou velmi přátelští a mírumilovní. Žijí ve větších koloniích a málokdy se vzájemně napadají. Toto je hlavní důvod, proč si během několika týdnů zvykají na život v zajetí.

Krmení[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě jsou to ořechy (vlašský, lískový, burský), semena ovoce a zelenina. V zajetí se používá již připravená směs nejrůznějších semen. Tato směs je obohacena o nezbytné vitamíny a minerály.

Teoretické problémy[editovat | editovat zdroj]

Tak jako mnoho představitelů třídy Aratinga, tak i Nandej černohlavý je značně hlučný. Vydává ječivé výkřiky, které mohou slabší jedince homo sapiens rozčilovat.

Chov papouška[editovat | editovat zdroj]

Klec[editovat | editovat zdroj]

Klec by měla být dostatečně veliká, aby neomezovala papouška v pohybu. Minimální rozměry klece jsou 60 × 40 × 50 cm. Doporučená velikost je 120 × 65 × 100 cm. Tato velikost umožňuje jak horizontální lezení, tak vertikální šplhání. Měl by zde být dostatečný počet bidýlek, aby se papoušek mohl pohybovat po celé kleci. Ve větších klecích je dobré nainstalovat i kus silné větve, po které by mohl lézt. Doporučují se alespoň čtyři nádobky na krmení. Na zrní, ovoce a zeleninu, jemný písek a na vodu. Tyto nádobky by měly být z nerezu, lehce omyvatelné. Nedoporučuje se napajedlo z umělé hmoty. Papoušek většinou rozkouše spodek napajedla a voda se v něm neudrží. Tyto nádobky dávejte zhruba do poloviny klece, a ne nad sebe. Do horní poloviny, mimo dosah krmení pak dejte bidýlko, které bude používat pro odpočinek. Na dno klece je dobré dát buď noviny a na ně písek nebo hobliny. Papoušek většinou v kleci nevydrží a má tendenci z klece vylézat a pohybovat se mimo ni. Dbejte na to, aby klec nebyla na prudkém slunci nebo naopak v chladnu nebo ve větru. Klec dejte z dosahu kouře a různých zápachů.

Údržba klece[editovat | editovat zdroj]

Denně čistěte dno klece od zbytků potravy, aby nedocházelo k jejímu zahnívání. Spodek klece by měl být měněn jednou týdně. Při této výměně nezapomeňte také omýt celou klec od případného trusu. Voda by měla být měněna každý den. Papoušci mají tendenci se v této vodě i koupat, pokud nemají jinou možnost, a tak se doporučuje i v průběhu dne tuto vodu kontrolovat. Ovoce nebo zeleninu mu neponechávejte starší než dva dny. Zrní měňte podle potřeby. Nedoporučuje se nakupovat zrní do zásoby. Většinou směs obsahuje slunečnicová semena, jejichž olej po delší době žlukne. Nakupujte raději menší množství, ale častěji. Před každou výměnou příslušného krmení nezapomeňte nádobku důkladně omýt. Celková očista klece, včetně postřiku desinfekcí, by se měla provádět jednou ročně.

Jejich aktivity[editovat | editovat zdroj]

Papoušci vyžadují neustále nějakou činnost. Je to jejich přirozené jednání a jakmile jim schází cítí se „znuděně“. Jsou schopni ve velmi krátké době rozkousat a rozžvýkat cokoliv dřevěného. Dejte jim proto do klece nějaké kousky větví z ořechu, černého bezu, topolu nebo hlohu. Do klece jim můžete také dát zvonečky, kroužky na houpání, kus surové kůže nebo jiné hračky na žvýkání. Cvičení a hraní jsou zajímavé aktivity, které velmi dobře působí na jejich psychiku. Nezapomeňte však na to, že potřebují minimálně 10 až 12 hodin klidu denně.

Chov a reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Nandej černohlavý je sexuálně zralý již ve třech letech. Samička snáší 2 až 6 vajíček na kterých sedí 24 až 26 dnů. V této době samečci obvykle sedávají poblíž. Rodiče by měli být krmeni stravou, která je bohatá na vápník a minerály.

Papoušci se celkem snadno rozmnožují. Před založením chovu je však velmi důležité, aby se seznámili se svým blízkým okolím a zvykli si na něj. Jakmile však papoušek má jednou mladé, je téměř jisté, že bude mít mladé každý rok. Důležité je, aby měli bedýnku k zahnízdění. Ideální rozměry jsou 30 × 30 × 40 cm (D x Š x V). Bedýnka musí být v horní části klece a musí být naplněna ze 2/3 hoblinami, rašelinou nebo jiným měkkým materiálem. Poté, co samička usedne do hnízda začíná klást každý den jedno vajíčko, obyčejně 2 až 6 vajíček, ze kterých se asi po 24 až 26 dnech vylíhnou mláďata. Mláďata opouštějí hnízdo zpravidla po 50 dnech.

Možné problémy[editovat | editovat zdroj]

Papoušek je značně odolný pták. V dobré kondici jej udržíte hlavně vyrovnanou stravou a péčí o jeho hygienu. Možné příznaky začínající nemoci jsou: rozcuchané peří, často odpočívá a má hlavičku zastrčenou mezi křídly, nejeví chuť k jídlu, mají výtok z nosních dírek nebo zobáku, mají zamlžené oči, vodnatý trus, ztrácejí na váze (začíná se jim objevovat hrudní kost), těžko dýchá se zjevným otevíráním a zavíráním zobáku, je netečný, neustále sedí ve spodní části klece popřípadě na jejím dně, přestává mluvit nebo má zduřelý okraj zobáku (ozobí).

Koupání, péče a strava[editovat | editovat zdroj]

Parrot Arnost.jpg

Osobní hygiena vašeho papouška se skládá z ranního koupání. Ranní koupel dodá jeho peří lesk a krásu. Lze jej koupat na dva způsoby: v ploché keramické misce do které si sám vleze a pomocí zobáku si postupně namáčí jednotlivé partie těla nebo použijte jemný rozprašovač, do kterého dáte vlahou vodu. Nezapomeňte na partie pod křídly, které jsou v horkých dnech obzvlášť citlivé. Po koupeli se papoušek nejdříve důkladně oklepe aby si srovnal peří a potom pomocí svého zobáku roztírá olej, který má ve svých žlázách na konci těla. Po rozetření oleje po celé délce peří je opět krásně lesklý. Peří na křídlech lze zkrátit aby nemohl létat. Svůj zobák si papouškové pravidelně udržují svým šplháním nebo žvýkáním. V prodeji je velké množství různých přípravků (minerální bloky, kusy lávy, vápencové kameny), kterými papoušek udržuje tvar a ostrost svého zobáku. Nicméně zobák i jeho drápky mohou být odborně zkráceny, pokud přerostou. Tento zákrok mohou dělat pouze zkušení chovatelé a samozřejmě veterinární lékaři. Jelikož papoušci v zajetí přece jen nemají tolik pohybu a možnosti výběru potravy je důležité, aby potrava kterou dostávají byla obohacena o vitamíny a minerály. Proto existují různé směsi, ve kterých kromě zrní různého druhu nechybějí ani již zmiňované vitamíny a minerály.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]