Nakladač
Nakladač, také lopatový nakladač je stavební stroj, určený k nakládání a přemisťování sypkých materiálů na krátké vzdálenosti. Díky vybavení lopatou je zvláště vhodný k provádění zemních prací. Existují nakladače o hmotnostech od 2 tun až po 200 tun. S lopatovými nakladači jsou příbuzné čelní nakladače, stavěné na bázi traktorů. Někdy se přímo nazývají traktorové nakladače. Nejmenším druhem nakladačů jsou čelní nakladače řízené smykem – tzv. kompaktní nakladače. Vyznačují se kompaktními rozměry a velmi dobrou ovladatelností. Nakladače mohou být vybaveny váhou, takže přímo při nakládání se zjistí hmotnost nákladu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První nakladače vznikly ve 20. a 30. letech dvacátého století ze zemědělských traktorů vybavených nakládacími lopatami poháněnými lanem. Z nich se vyvinuly ve 40. a 50. letech dvacátého století samostatné stavební stroje, které začala vyrábět řada firem po celém světě. Moderní nakladače už mají pracovní nástroje ovládané hydraulicky. Původní řízení nakladačů bylo řiditelnou zadní nápravou nebo i oběma nápravami řiditelnými. V 60. a 70. letech dvacátého století se prosadilo řízení děleným kloubovým rámem. Pohon nakladačů zajišťují takřka výhradně výkonné vznětové motory. Vlastní pojezd nakladače může být realizován jako diesel-elektrický. Vznětový motor pohání elektrický generátor a každé kolo je poháněno vlastním elektromotorem. Tento typ pohonu je častý u těch největších strojů.
Komponenty nakladače[editovat | editovat zdroj]
- 1) Kloubový dělený rám
- 2) Výložník (rameno)
- 3) Lopata
- 4) Motor
- 5) Kabina řidiče
Velikost a parametry[editovat | editovat zdroj]
Řada velikostí nakladačů je skutečně široká, existují nejrůznější provedení. Existují malé nakladače s výkonem mezi 20 a 60 kW a velké stroje s výkony mezi 70 až 590 kW. Pohotovostní hmotnost je u menších strojů do 7,5 tuny, u největších strojů běžně do 90 tun. Objem lopaty se pohybuje mezi 0,8 až 10,5 m³. Při práci se rychlost jízdy pohybuje do 15 km/h, při přesunu bez nákladu dosáhne nakladač i více než 40 km/h.
Pracovní zařízení[editovat | editovat zdroj]
- Standardní lopata pro sypké materiály jako je štěrk nebo zemina
- Lopata pro lehké materiály s velkým objemem jako je obilí
- Kombinovaná lopata s hydraulicky ovládanou čelní částí pro snazší nabírání materiálu
- Paletové vidle pro paletovaný materiál
- Zametací nástavec pro čištění komunikací
- Míchací buben pro míchání betonu
- Roštové vidle pro nabírání kamenů
Řízení[editovat | editovat zdroj]
Řízení u nakladačů bývá nejčastěji řešeno kloubem. Kloub se nachází přibližně uprostřed stroje a je hydraulicky ovládán. Řidič má pracoviště většinou na zadní polovině stroje, jen výjimečně vpředu. Nakladače některých výrobců mají tuhý rám a jsou řízeny natáčením všech kol. Tento princip se vyznačuje lepší stabilitou při práci, nevýhodou je možnost zatáčet jen za jízdy.
Výrobci[editovat | editovat zdroj]
Nakladače vyrábí velký počet firem.
Mezi některé známé výrobce patří společnosti Caterpillar, Liebherr, Volvo, Atlas, Terex, Komatsu, Manitou, Gehl, Orenstein & Koppel[zdroj?], Case nebo XCMG.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radlader na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Vaněk; Moderní strojní technika a technologie zemních prací; Academia 2003; ISBN 80-200-1045-9
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nakladač na Wikimedia Commons
