Nachal Me'arot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nachal Me'arot
Jeskyně při Nachal Me'arot
Jeskyně při Nachal Me'arot
Základní informace
Světadíl Asie
Pramen
u města Dalijat al-Karmel, Izrael
Ústí
Středozemní moře, Izrael
32° 40′ 18″ s. š., 34° 55′ 48″ v. d.
0 m n. m.
Protéká
Izrael
Úmoří, povodí
Středozemní moře
Poznámka

vádí

Souřadnice: 32° 40′ 16″ s. š., 34° 58′ 16″ v. d.

Nachal Me'arot (hebrejsky: נחל מערות, doslova Vádí jeskyň) je vádí a přírodní rezervace v pohoří Karmel v Izraeli.

Skála s jeskyněmi při Nachal Me'arot
Expozice o pravěkém osídlení v jedné z jeskyň při Nachal Me'arot
Zkamenělina nalezená při Nachal Me'arot

Začíná na hlavním hřebenu pohoří Karmel na západním okraji města Dalijat al-Karmel. Směřuje pak k jihozápadu prudce klesajícím zalesněným údolím. Míjí vesnici Kerem Maharal a znovu vstupuje do úzkého údolí, z něhož vchází mezi vesnicemi Geva Karmel a Ejn Karmel do pobřežní planiny a pak ústí do Středozemního moře.[1]

Údolí je začleněno do Přírodní rezervace Nachal Me'arot. Ta je kromě ochrany samotného biotopu zaměřena na zdejší archeologické památky, zejména pozůstatky pravěkého osídlení, ve zdejších čtyřech jeskyních. Jde o Ma'arat ha-Tanur (מערת התנור), Ma'arat ha-Gamal (מערת הגמל), Ma'arat ha-Nachal (מערת הנחל) a Ma'arat ha-Gadi (מערת הגדי). V nich byly nalezeny pozůstatky lidí a předchůdců člověka mimo jiné z doby kamenné. Dále se zde našly pazourkové nástroje. Existence jeskyň zde byla zmiňována již v 19. století, archeologický průzkum tu proběhl ale až roku 1928 a stále pokračuje. Jeskyně s ostatky pravěkých lidí se nacházejí i na jiných místech v okolí masivu Karmel, například při vádí Nachal Oren nebo Nachal Sfunim. Kromě toho zde byly objeveny i stopy původní fauny. Ukázalo se také, že v minulosti sahala hladina Středozemního moře výš a pobřeží se nacházelo přímo na úpatí útesů nad Nachal Me'arot. Údolí podél vádí je turisticky využíváno.

V roce 2012 byly čtyři jeskyně při Nachal Me'arot vyhlášeny za památky Světového dědictví UNESCO. Důvodem je jejich charakter archeologického naleziště dokumentujícího v jednotlivých sídelních vrstvách v rozmezí 500 000 let přechod k zemědělskému životnímu stylu. Plocha rezervace dosahuje 54 hektarů.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il, [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. Israel's Carmel caves listed as World Heritage sites [online]. The Jerusalem Post, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (hebrejsky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku נחל מערות‎‎ na hebrejské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]