Nachal Me'arot
| Nachal Me'arot | |
 Jeskyně při Nachal Me'arot |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| u města Dalijat al-Karmel, Izrael | |
| Ústí | |
| Středozemní moře, Izrael 32° 40′ 18″ s. š., 34° 55′ 48″ v. d. 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
| Izrael | |
| Úmoří, povodí | |
| Středozemní moře | |
| Poznámka | vádí Souřadnice: 32° 40′ 16″ s. š., 34° 58′ 16″ v. d. |
Nachal Me'arot (hebrejsky: נחל מערות, doslova Vádí jeskyň) je vádí a přírodní rezervace v pohoří Karmel v Izraeli.
Začíná na hlavním hřebenu pohoří Karmel na západním okraji města Dalijat al-Karmel. Směřuje pak k jihozápadu prudce klesajícím zalesněným údolím. Míjí vesnici Kerem Maharal a znovu vstupuje do úzkého údolí, z něhož vchází mezi vesnicemi Geva Karmel a Ejn Karmel do pobřežní planiny a pak ústí do Středozemního moře.[1]
Údolí je začleněno do Přírodní rezervace Nachal Me'arot. Ta je kromě ochrany samotného biotopu zaměřena na zdejší archeologické památky, zejména pozůstatky pravěkého osídlení, ve zdejších čtyřech jeskyních. Jde o Ma'arat ha-Tanur (מערת התנור), Ma'arat ha-Gamal (מערת הגמל), Ma'arat ha-Nachal (מערת הנחל) a Ma'arat ha-Gadi (מערת הגדי). V nich byly nalezeny pozůstatky lidí a předchůdců člověka mimo jiné z doby kamenné. Dále se zde našly pazourkové nástroje. Existence jeskyň zde byla zmiňována již v 19. století, archeologický průzkum tu proběhl ale až roku 1928 a stále pokračuje. Jeskyně s ostatky pravěkých lidí se nacházejí i na jiných místech v okolí masivu Karmel, například při vádí Nachal Oren nebo Nachal Sfunim. Kromě toho zde byly objeveny i stopy původní fauny. Ukázalo se také, že v minulosti sahala hladina Středozemního moře výš a pobřeží se nacházelo přímo na úpatí útesů nad Nachal Me'arot. Údolí podél vádí je turisticky využíváno.
V roce 2012 byly čtyři jeskyně při Nachal Me'arot vyhlášeny za památky Světového dědictví UNESCO. Důvodem je jejich charakter archeologického naleziště dokumentujícího v jednotlivých sídelních vrstvách v rozmezí 500 000 let přechod k zemědělskému životnímu stylu. Plocha rezervace dosahuje 54 hektarů.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il, [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Israel's Carmel caves listed as World Heritage sites [online]. The Jerusalem Post, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku נחל מערות na hebrejské Wikipedii.
