Národní knihovna České republiky

Nádvoří Klementina, současného sídla Národní knihovny

Národní knihovna České republiky je centrální knihovna České republiky, vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven. Její knižní fond je univerzální, uchovává i speciální sbírky a konzervační fond. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Samostatnou součástí je Slovanská knihovna. Národní knihovna ČR současně slouží jako univerzitní knihovna Karlovy univerzity.

Je největší a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, její sbírky mají celoevropský význam. Celkem uchovává a zpřístupňuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem 70 000 titulů. V knihovně je registrováno cca 60 000 čtenářů^[zdroj?].

V současnosti sídlí knihovna v historické jezuitské koleji Klementinu v Praze na Starém Městě, plánovala se výstavba nové budovy na Letné.

Dějiny

Refektář jezuitské koleje v Klementinu. Dnes slouží jako Všeobecná studovna

Knihovny pražské univerzity

Knihovny jednotlivých kolejí pražské univerzity se utvářely od 14. století zprvu na základě darů významných osobností. Důležité bylo též včlenění dominikánského Studia generale i s knihovnou do struktury vysokého učení. Po sloučení jezuitského učení s Karlovou univerzitou byly knihovní fondy jednotlivých kolejí přeneseny do budovy Klementina, které bylo zároveň sídlem nevýznamnější české tiskárny 17. a 18. století.

Veřejná knihovna

Razítko c. k. veřejné a univerzitní knihovny

Po zrušení jezuitského řádu byla zásluhou hraběte Františka Josefa Kinského univerzitní knihovna dekretem Marie Terezie z 6. února 1777 prohlášena Veřejnou c. k. univerzitní knihovnou. Zároveň došlo ke sloučení Klementinské knihovny (původní jezuitská knihovna teologické a filosofické fakulty) s již od roku 1726 veřejnou Novou karolinskou knihovnou (knihovna právnické a lékařské fakulty) a třemi knihovnami hrabat Kinských (Malou, Velkou a Vojenskou).

Prvním ředitelem knihovny se stal Karel Rafael Ungar, který založil roku 1781 v rámci univerzitní knihovny tzv. Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), tj. sbírku jazykově české a slovenské literatury. Pro knihovnu vymohl roku 1782 povinný výtisk zprvu od pražských tiskařů, od roku 1807 z celého území Čech. Fondy byly dále rozšiřovány díky darům a nákupům soukromých sbírek, významné byly také výměny duplicitních svazků s jinými knihovnami. Ungar také stanovil základní koncepci rozčlenění knihovních fondů a tím i fungování celé instituce. Pod jeho vedením bylo započato s vytvářením lístkového katalogu. Od roku 1887 vystupovala knihovna pod názvem c. k. Veřejná a univerzitní knihovna. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou univerzitu zůstala knihovna pro obě nové školy společnou.

Po vzniku Československé republiky se stal součástí knihovny Československý ústav bibliografický (1919), roku 1924 byla založena Slovanská knihovna.

Národní a univerzitní knihovna

V roce 1935 byla knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, současně byl vydán zákon o povinném výtisku. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 krátce působila pod názvem Zemská a univerzitní knihovna.

Státní knihovna ČSR

Státní knihovna vznikla sloučením několika velkých pražských knihoven v roce 1958. Název si instituce uchovala až do roku 1990

Národní knihovna České republiky

V roce 1990 byl obnoven původní název knihovny. Knihovna vybudovala centrální depozitář v Hostivaři, její skladovací prostory však jsou stále nedostatečné, proto se plánovalo zahájení stavby nové budovy na Letné , kterýžto plán byl ale zrušen. Byl také zpřístupněn elektronický knihovní katalog dostupný dnes i externě v síti internet.

Současnost

Digitalizace

V roce 2005 udělilo UNESCO za digitalizaci knih a dokumentů Národní knihovně cenu Jikji v rámci programu „Paměť světa“, anglicky Memory of the World.

Program Evropské unie:

• i2010: Digital Libraries Initiative

Česká iniciativa:

• ČTE! – České Texty Elektronicky! na stránkách UK

Národní digitální knihovna:

Ve spolupráci NK a Moravské zemské knihovny probíhá projekt, jehož cílem je zdigitalizovat podstatnou část českého knižního bohatství, zabezpečit ji pomocí dlouhodobě chráněného úložiště a zpřístupnit veřejnosti.

• Národní digitální knihovna

Nové prostory

Letná

16. května 2006 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na návrh Národní knihovny na Letenské pláni. 3. března 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Porota jako vítěze jednoznačně vybrala návrh Jana Kaplického z architektonického studia Future Systems. Národní knihovna měla být podle tohoto návrhu původně dostavěna v roce 2012. Kvůli sporům o regulérnost arichitektonické soutěže, pozemky pod zamýšlenou stavbou a financování knihovny však nastaly průtahy v realizaci. V červenci 2008 ministr kultury ČR Václav Jehlička konstatoval, že knihovna postavena nebude.

Nová knihovna měla nabídnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat se do ní měly svazky Národní knihovny vytištěné po roce 1801.

Související informace naleznete v článku Národní knihovna na Letné.

Související články

• Národní knihovna
• Univerzita Karlova
• Knihovna (instituce)
• Národní knihovna na Letné
• Klementinum
• Wikipedie:WikiProjekt NK ČR

Externí odkazy

• nkp.cz = www.klementinum.cz
• historie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
• fotogalerie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
• Projekt národní knihovny v Praze na Letné[1] [2]
• Studie Zdeňka France o historii knihovních fondů