NGC 3115

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NGC 3115
Čočková galaxie NGC 3115 na složeném snímku z Rentgenové observatoře Chandra a Very Large Telescope. Autor: NASA/ESO/VLT.
Čočková galaxie NGC 3115 na složeném snímku z Rentgenové observatoře Chandra a Very Large Telescope. Autor: NASA/ESO/VLT.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typčočková galaxie S0-[1]
ObjevitelWilliam Herschel[2]
Datum objevu1787[2]
Rektascenze10h 05m 14s[1]
Deklinace-07°43′07″[1]
SouhvězdíSextant
Zdánlivá magnituda (V)8,6[2]
Úhlová velikost7,2' x 2,5'[1]
Vzdálenost31,9 ± 5,7 Mly
(9,8 ± 1,8 Mpc)[1]
Plošná jasnost11,6[2]
Rudý posuv663 km/s[1]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 3115
Principal Galaxies CataloguePGC 29265
Jiná označeníUGC 199, PGC 29265,[1] Spindle Galaxy, Caldwell 53
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 3115 (také známá jako Vřetenová Galaxie nebo Caldwell 53) je osamělá[3] čočková galaxie v souhvězdí Sextantu vzdálená přibližně 32 milionů světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1787. Na obloze se nachází 3 stupně východně od hvězdy Gama Sextantis a je viditelná i menším amatérským astronomickým dalekohledem, ale k pozorování vřetenového tvaru je potřeba mít středně velký amatérský dalekohled.[4] Název Vřetenová galaxie sdílí spolu s galaxiemi NGC 5866 a NGC 2685.[5]

Tato galaxie je při své vzdálenosti několikanásobně větší než galaxie Mléčná dráha. Řadí se k čočkovým galaxiím typu S0, protože má galaktický disk a galaktickou výduť ale bez viditelných spirálních ramen. Galaxii vidíme téměř přesně z boku, nicméně dříve byla mylně považována za eliptickou galaxii. Objevily se dohady, že NGC 3115 byla dříve kvasarem.

Tvorba hvězd[editovat | editovat zdroj]

NGC 3115 již spotřebovala většinu plynu ze svého akrečního disku. Má tedy velmi málo plynu a prachu na vznik dalších hvězd. Převážná většina jejích hvězd má velké stáří.

Černá díra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 ohlásili John Kormendy z Havajské univerzity a Douglas Richstone z Michiganské univerzity objev obří černé díry uprostřed této galaxie.[6] Na základě oběžných rychlostí hvězd kolem jejího jádra byla určena hmotnost této černé díry na přibližně 1 miliardu slunečních hmotností (). Zdá se, že galaxie obsahuje převážně staré hvězdy a vykazuje malou nebo žádnou činnost. I růst její černé díry se už zastavil.

V roce 2011 byla černá díra uprostřed této velké galaxie zkoumána pomocí rentgenové observatoře Chandra. Zobrazil se tok horkého plynu směrem k černé díře, což byl první jasný důkaz takového toku u černých děr. Plyn se prouděním k černé díře zahřívá a září. Vědci zachytili začátek nárůstu teploty ve vzdálenosti 700 světelných let od černé díry, což ukazuje velikost Bondiho poloměru. Z toho se dá usoudit, že černá díra uprostřed NGC 3115 má hmotnost kolem dvou miliard a potvrzuje to předchozí výsledky pozorování ve viditelném spektru. Tím se NGC 3115 stává k Zemi nejbližší černou dírou s hmotností přes miliardu .

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • NGC 5866 - další galaxie s názvem Vřetenová galaxie

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 3115 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 3115 [online]. [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 3115 [online]. [cit. 2016-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  3. MATERNE, J. The structure of nearby groups of galaxies - Quantitative membership probabilities. S. 235–243. Astronomy and Astrophysics [online]. Duben 1979 [cit. 2016-09-14]. Roč. 74, čís. 2, s. 235–243. Dostupné online. Bibcode 1979A&A....74..235M. (anglicky) 
  4. Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Sextant [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné online. 
  5. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 3115 [online]. [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kormendy, J.; Richstone, D. Evidence for a supermassive black hole in NGC 3115. S. 559–578. Astrophysical Journal [online]. 1992-07-10 [cit. 2016-09-14]. Roč. 393, čís. 2, s. 559–578. Dostupné online. DOI 10.1086/171528. Bibcode 1992ApJ...393..559K. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]