NGC 1277
| NGC 1277 | |
|---|---|
 NGC 1277 jak ji zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | čočková galaxie, pekuliární galaxie, S0+[1] |
| Objevitel | Lawrence Parsons[2] |
| Datum objevu | 4. prosince 1875[2] |
| Rektascenze | 3h 19m 51,5s[1] |
| Deklinace | +41°34′25″[1] |
| Souhvězdí | Souhvězdí Persea |
| Zdánlivá magnituda (V) | 13,7[2] |
| Úhlová velikost | 1,0' x 0,4'[1] |
| Vzdálenost | 185,5 ± 22,2 Mly (56,9 ± 6,8 Mpc)[1] |
| Plošná jasnost | 12,5[2] |
| Rudý posuv | 5 066 ±28 km/s[1] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 1277 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 12434 |
| Jiná označení | PGC 12434, LGG 88,[1] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 1277 je čočková galaxie v souhvězdí Persea vzdálená přibližně 186 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Je členem Kupy galaxií v Perseovi. Její hvězdná velikost je 13,7. Galaxii objevil 4. prosince 1875 Lawrence Parsons.
Pradávné hvězdy[editovat | editovat zdroj]
NGC 1277 bývá nazývána jako "pozůstatek raného vesmíru", protože se její hvězdy tvořily během 100 miliónů let dlouhého období před více než dvanácti miliardami let, když byl vesmír starý pouze 2 miliardy let. Po tomto "výbuchu" vznikání nových hvězd, tisíckrát rychlejšího než při vzniku Mléčné dráhy, tato fáze skončila a zanechala v NGC 1277 hvězdy bohaté na kovy, které jsou o zhruba 7 miliard let starší než naše Slunce.[3][4]
Supermasivní černá díra[editovat | editovat zdroj]
Dvě vydané studie uvádí možnou přítomnost obří černé díry v jádru této galaxie.[5][6]
Podle jedné skupiny,[5] která sledovala galaxii pomocí Hobby–Eberlyho dalekohledu v Texaské McDonaldově observatoři, naznačuje pohyb hvězd poblíž centra galaxie přítomnost obří černé díry o hmotnosti 17 miliard Sluncí, což je 14 % z celkové hmotnosti galaxie. To z ní dělá jednu z nejhmotnějších známých obřích černých děr, v porovnání s hmotností samotné galaxie.
Následující rok byla zveřejněna další studie,[6] která vycházela ze stejných dat, ale měla velmi rozdílný závěr: černá díra není tak hmotná, odhadem má 2 - 5 miliard hmotností slunce, pravděpodobně kolem 5 miliard. To je méně než třetina původně odhadované hmotnosti a dokonce byly nalezeny modely, podle kterých se v jádru této galaxie nemusí nacházet vůbec žádná černá díra. Nicméně se stále jedná o jednu z nejhmotnějších známých obřích černých děr s poloměrem 29,6 miliard kilometrů, což je skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1277 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1277 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 1277 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ Christopher Crockett. Relic of early universe found nearby [online]. Science News, 2014-01-04 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Discovery of a "Relic" Galaxy, Frozen in Time (anglicky) [online]. National Astronomical Observatory of Japan, 2013-12-30 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VAN DEN BOSCH, Remco C. E.; GEBHARDT, Karl; GÜLTEKIN, Kayhanl, et al. An over-massive black hole in the compact NGC 1277. S. 729–731. Nature [online]. 2012-11-29 [cit. 2016-08-22]. Roč. 491, čís. 7426, s. 729–731. Dostupné online. arXiv 1211.6429. DOI 10.1038/nature11592. Bibcode 2012Natur.491..729V. (anglicky)
- ↑ a b EMSELLEM, Eric. Is the black hole in NGC 1277 really overmassive?. S. 1862–1870. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Srpen 2013 [cit. 2016-08-22]. Roč. 433, čís. 3, s. 1862–1870. Dostupné online. arXiv 1305.3630. DOI 10.1093/mnras/stt840. Bibcode 2013MNRAS.433.1862E. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1277 na Wikimedia Commons - Simbad – NGC 1277
- NED – NGC 1277
