NAe São Paulo (A12)
.jpg) NAe São Paulo (A12) v roce 2013 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | letadlová loď |
| Třída | Clemenceau |
| Zahájení stavby | listopad 1957 |
| Spuštěna na vodu | červenec 1960 |
| Uvedena do služby | 1963 (Francie) prosinec 2000 (Brazílie) |
| Osud | vyřazena 22. listopadu 2018 záměrně potopena 3. února 2023 |
| Poznámka | v letech 1963–2000 Foch (R99) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 24 000 tn (standardní) 32 800 tn (plný) |
| Délka | 265 m |
| Šířka | 51,2 m |
| Ponor | 8,6 m |
| Pohon | konvenční; parní turbíny 126 000 hp (94 000 kW) |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 7 500 km při rychlosti 18 uzlů |
| Posádka | 1 338 mužů |
| Výzbroj | 4× 100mm kanón (4×1) 5× 12,7mm kulomet (5×1) 4× SIMBAD, střely Mistral 2× Crotale EDIR (52 ks.) |
| Letadla | až 39 |
NAe São Paulo (A12) byla brazilská letadlová loď, původně francouzská Foch (R99), druhá postavená jednotka třídy Clemenceau. V roce 2000 byla loď prodána do Brazílie a poté sloužila jako vlajková loď brazilského námořnictva. Šlo o druhou brazilskou válečnou loď tohoto jména. První byl dreadnought São Paulo, sloužící v letech 1910-1951. V letech 2005–2010 loď prošla modernizací, nevyřešeny však zůstaly problémy s katapulty a pohonným systémem, které měla vyřešit další velká modernizace. Stav plavidla byl tak špatný, že São Paulo za dobu operační služby nebyla bez nutnosti oprav nasazena déle než tři měsíce.[1] Roku 2017 bylo kvůli přílišné finanční náročnosti od modernizace ustoupeno a naopak bylo rozhodnuto o vyřazení plavidla.[2] Letadlová loď byla vyřazena 22. listopadu 2018.[3] Po vyřazení byla v březnu 2021 prodána k sešrotování v Turecku. Během plavby do Turecka, ale z ekologických důvodů turecké úřady zamítly vstup lodi na své území. Stejné rozhodnutí poté učinily i brazilské úřady a tak byla vzhledem k velmi špatnému technickému stavu, řízeně potopena v únoru 2023 v mezinárodních vodách u pobřeží Brazílie.[4]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
São Paulo měla letovou palubu vyosenou pod úhlem 8°. Podpalubní hangár měl délku 180 metrů a šířku až 24 metrů. S palubou ho spojovala dvojice výtahů. Start letadel usnadňovaly dva parní katapulty.
Loď obvykle nesla 37 palubních letounů a dva vrtulníky. Její hlavní údernou silou byly útočné letouny Douglas A-4 Skyhawk, které Brazílie koupila od Kuvajtu v počtu 15 kusů. Bylo to 12 útočných AF 1 (A 4KU) a tři cvičné AF 1A (TA 4KU). Palubní letouny dále doplňovaly vrtulníky typů AS532 Cougar, SH-3A/B Sea King či Eurocopter Ecureuil.
Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři 100mm kanóny v jednohlavňových věžích a pět 12,7mm kulometů. K boji proti vzdušným cílům sloužila dvě osminásobná vypouštěcí zařízení střel Crotale EDIR (neseno bylo 36 rezervních střel) a čtyři dvojitá vypouštěcí zařízení SIMBAD pro střely Mistral s dosahem 5 km. Střely Mistral mohly loď chránit i proti protilodním střelám.
Pohonný systém tvořily čtyři parní turbíny Parsons a šest kotlů. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost byla 30 uzlů. Dosah byl 7500 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.
Historie a služba[editovat | editovat zdroj]
São Paulo byla postavena v letech 1957–1963 loděnicí Chantier de l'Atlantique v Saint-Nazaire a pojmenována Foch. V 1963–2000 pak sloužila ve francouzském námořnictvu. V roce 2000 byl Foch vyřazen ze služby a po opravách byl prodán do Brazílie.
Ve funkci brazilské vlajkové lodě São Paulo nahradila nosič NAe Minas Gerais (ex HMS Vengeance), z jehož paluby operovaly pouze protiponorkové letouny Grumman S-2 Tracker a vrtulníky Sea King. Minas Gerais byla roku 2004 vyřazena ze služby a São Paulo zůstala jedinou brazilskou letadlovou lodí. Byla také poslední letadlovou lodí v Jižní Americe.
Částečná modernizace a následná likvidace[editovat | editovat zdroj]
Během služby v brazilském námořnictvu postihly loď dva silné požáry. V letech 2005-2009 São Paulo prošla rozsáhlou modernizací v loděnici Arsenal de Marinha do Rio de Janeiro (AMRJ). Opraven byl pohonný systém, zejména lodní turbíny a palivové nádrže. Byla modernizována elektronika a výzbroj doplnila dvojitá vypouštěcí zařízení SIMBAD pro protiletadlové řízené střely Mistral.
Nevyřešeny však zůstaly problémy s katapulty a pohonným systémem, které měla vyřešit další velká modernizace. Stav plavidla byl tak špatný, že São Paulo za dobu operační služby nebyla bez nutnosti oprav nasazena déle než tři měsíce.[1] Roku 2017 bylo kvůli přílišné finanční náročnosti od modernizace ustoupeno a naopak bylo rozhodnuto o vyřazení plavidla.[2] K tomu došlo 22. listopadu 2018.[3]
Loď potom stála zakotvená v přístavu a v roce 2021 ji jako železný šrot koupila turecká firma Sök Denizcilik. V červnu 2022 započal přesun do Turecka, ale když se loď nacházela u Gibraltaru, dostala od tureckých úřadů zákaz vplout do tureckých vod - loď byla označena kvůli velkému množství toxických látek, například 45 tun azbestu, za ekologickou hrozbu. Na konci ledna 2023 převzalo loď zpátky brazilské námořnictvo a oznámilo, že loď zlikviduje kontrolovaným potopením, které je podle něj jedinou možností kvůli špatnému technickému stavu plavidla. Odtažení zpět do Brazílie přitom zakázaly tamní soudy.[5]
K potopení došlo v pátek 3. února 2023 během „pozdního odpoledne“, 350 km od brazilského pobřeží v Atlantiku do hloubky 5000 metrů.[6] Vzhledem k větší vzdálenosti od chráněných míst by měl být dopad na ně omezený. Aktivisté z organizace Basel Action Network, zabývající se nebezpečnými odpady, tento plán ale označili za zločin proti životnímu prostředí, který porušuje hned tři mezinárodní úmluvy. Proti se postavila i brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová a federální prokuratura požádala soud, aby potopení lodi zakázal.[5] Soud ale na poslední chvíli zrušil vydání zákazu s tím, že „neplánované“ potopení může být pro životní prostředí ještě horší, než „řízené“ potopení.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NAe São Paulo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Odyssea britských letadlových lodí [online]. Armádní noviny, rev. 2017-04-25 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Brazil Gives Up Modernization Plans for Aircraft Carrier Sao Paulo, Prepares for Decommissioning [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-02-15 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Brazil decommissions the aircraft carrier NAe São Paulo [online]. Jane's, rev. 2018-11-26 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOUŠEK, Tomáš. Letadlová loď Sao Paulo potopena v Atlantickém oceánu. Letectví a kosmonautika. Březen 2023, čís. 3, s. 50 až 55. ISSN 0024-1156.
- ↑ a b KOHOUTOVÁ, Magdalena. Brazílie chce v Atlantiku potopit vysloužilou letadlovou loď plnou azbestu, ekologové protestují. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2023-02-03 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Brazil sinks aircraft carrier in Atlantic despite presence of asbestos and toxic materials [online]. The Guardian, 2023-02-04 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOUŠEK, Tomáš. Letadlová loď Sao Paulo potopena v Atlantickém oceánu. Letectví a kosmonautika. Březen 2023, čís. 3, s. 50 až 55. ISSN 0024-1156.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NAe São Paulo na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com
- (anglicky) NAe São Paulo na satelitním snímku
