Židé v Německu
| Židé v Německu | |
|---|---|
 Německá vlajka | |
 | |
| Populace | |
| dnes asi 200 000 osob Židé (převážně aškenázští) (původ) | |
| Jazyk(y) | |
| němčina, jidiš, hebrejština, ruština | |
| Náboženství | |
| judaismus |
Židé v Německu tvořili v historii země významnou náboženskou, kulturní i ekonomickou menšinu. Po období nacismu však počet prudce poklesl a v současné době nejsou početně významnou etnickou skupinou, jejich přítomnost však má symbolický význam ve snaze vyrovnat se se zkušeností nacismu[1] a dnešní Německo je jedním z nejspolehlivějších spojenců Izraele.[2]
V Německu působí celkem 120 židovských kongregací, ale pouze 20 z nich má stálého rabína. V některých městech dochází k znovu vybudování synagog (jako například v Mnichově v březnu 2007). Znepokojující je však růst preferencí extremistických pravicových stran.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověk[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o židovském obyvatelstvu v německých zemích sahá přinejmenším do roku 321.[3] [4] Zprávy o židovském osídlení v oblasti se objevují po celý raný středověk (5. až 10. století n. l.) a vrcholný středověk (přibližně v letech 1000–1299), kdy židovští přistěhovalci založili aškenázskou židovskou komunitu.
V době panování Karla Velikého byla židovská komunita tolerována. Jistý Žid Jicchak byl kolem roku 800 v diplomatickém poselstvu k Hárúnu ar-Rašídovi, který Karlovi poslal darem slona.
Během křížových výprav židovská komunita trpěla a obvinění z otravy studny v období černé smrti (1346–1353) vedlo k masovému vyvražďování německých Židů[5] a mnoho další uprchlo do Polska. Centrem židovského života ve středověku se staly komunity ve městech Mohuč, Špýr a Worms. Byl to zlatý věk, kdy oblastní zeměpáni a biskupové chránili Židy, což vedlo ke zvýšení obchodních aktivit a prosperitě.[6]
Éru pronásledování Židů v Německu zahájila první křížová výprava.[7] V tomto období byly vyvražděny celé komunity (Trevír, Worms, Mohuč a Kolín nad Rýnem). Dalším impulzem k obnovení perzekuce Židů byly husitské války a obdobím náboženské nenávisti, která Židům připisovala všechna možná zla, byl také konec 15. století.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Po porážce napoleonské Francie v roce 1815 došlo k nárůstu represí v rámci rostoucího nacionalismu. Od srpna do října 1819 se po celém Německu odehrávaly pogromy, známé jako nepokoje hep-hep. V této době mnoho německých států zbavilo Židy jejich občanských práv, což v důsledku vedlo k silné emigraci německých Židů.
Od dob Mosese Mendelssohna až do 20. století se komunita postupně emancipovala a následovalo období prosperity.[8]
Nacismus[editovat | editovat zdroj]
V lednu 1933 žilo v Německu asi 522 000 Židů. Poté, co se moci nacisté a zavedli svou antisemitskou politiku, byla židovská komunita stále více pronásledována. Během prvních šesti let nacistické diktatury emigrovalo asi 60 % židovské populace (304 000 osob). V roce 1933 se pronásledování Židů stalo oficiální nacistickou politikou, v letech 1935 a 1936 došlo k zintenzivnění antisemitské perzekuce a Židům byla zakázána veškerá profesní činnost, vyšší školní vzdělávání, politická činnost, či průmysl.
10. listopadu 1938 zorganizovala státní policie a nacistické polovojenské jednotky Křišťálovou noc, při níž byly rozbity a poničeny výkladní skříně židovských obchodů a kanceláří a vyrabováno a zapáleno mnoho synagog. V předvečer vypuknutí druhé světové války zůstalo ve vlastním Německu (hranice z roku 1937) jen asi 214 000 Židů. [9] Od konce roku 1941 byla zbývající komunita vystavena systematickým deportacím do ghett a nakonec do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě.[9] V květnu 1943 bylo Německo prohlášeno za judenrein (též judenfrei - očištěné od Židů).[9] Do konce války bylo nacistickým režimem a jejich spolupracovníky zabito asi 160 000 - 180 000 německých Židůa[9] a při následné, nacisty organizované genocidě, později známé jako holokaust, bylo zavražděno celkem asi šest milionů evropských Židů.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Po válce se židovská komunita v Německu začala opět pomalu rozrůstat. Kolem roku 1990 došlo k prudkému nárůstu počtu díky imigraci Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu, takže na přelomu 21. století mělo Německo jedinou rostoucí židovskou komunitu v Evropě[10], přičemž většinu německých Židů tvořili rusky hovořící Židé. Do roku 2018 se židovská populace v Německu (včetně nežidovských členů domácností) ustálila na počtu 116 000. Celková odhadovaná populace Židů žijících v Německu, včetně nežidovských členů domácnosti, je přibližně 225 000.
30. listopadu 2022 přijala německá vláda dokument národní strategie pro boj s antisemitismem, který je součástí celoevropské strategie a jsou za ni odpovědny členské státy na národní úrovni.[11] Podle německého práva je popírání holokaustu považováno za trestný čin. Porušení příslušného zákona (§ 130 StGB) může být potrestáno až pěti lety vězení.[12]
V roce 2006, u příležitosti mistrovství světa, které se konalo v Německu, vyzval tehdejší německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble k ostražitosti proti krajně pravicovému extremismu.[13] Navzdory německým opatřením proti těmto skupinám a antisemitům došlo v posledních letech k řadě incidentů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ De Lange, N. Svět Židů. Knižní klub, Praha, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X - str.177
- ↑ The Virtual Jewish Library - Německo
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 1-84383-214-3.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-13.
- ↑ Riley-Smith, Jonathan (1991). The First Crusade and the Idea of Crusading. University of Pennsylvania. ISBN 0-8122-1363-7. pp. 50–7.
- ↑ [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d Dostupné online.
- ↑ www.welt.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ Německá vláda vyhlásila novou fázi boje s antisemitismem : Dingir, 6. 12. 2022
- ↑ www.dw-world.de. Dostupné online.
- ↑ news.bbc.co.uk. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HERZIG, Arno. Judische Minoritat und wirtschaftliche Elite im 19. Jahrhundert in Deutschland. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 483–487. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.
- HERZIG, Arno. Die deutschen Juden vor und nach dem Ersten Weltkrieg. In: SKŘIVAN, Aleš; SUPPAN, Arnold. Prague Papers on the History International Relations. Prague: Institute of World History, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-254-3. S. 557–565. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židé v Německu na Wikimedia Commons - The Virtual Jewish Library - Německo (anglicky)
