Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 19201939. Šlo o volený zákonodárný orgán, jehož fungování bylo určeno ústavou z roku 1920. Skládal se ze dvou komor: poslanecké sněmovny s 300 a senátu se 150 členy. Kromě toho ústava vytvářela stálý výbor poslanecké sněmovny s 16 a stálý výbor senátu s 8 členy jako platformu pro neodkladná rozhodování v době, kdy plénum nezasedalo. Pasivní volební právo bylo v případě poslanecké sněmovny stanoveno na 30 let, aktivní na 21 let. Okolo zřízení senátu se vedly značné spory. Katolický a národně demokratický politický tábor navrhovaly posunout hranici pro aktivní i volební právo do senátu výrazně nahoru, zatímco jeden z autorů ústavy Jiří Hoetzel navrhoval senát složený z částečně jmenovaných, nikoliv volených, zástupců. Levice ale takové návrhy odmítla.[1]

Složení Národního shromáždění republiky Československé bylo určeno v parlamentních volbách v roce 1920, parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Kromě toho se ještě konaly volby do parlamentu Československé republiky na Podkarpatské Rusi 1924, kterými bylo Národní shromáždění doplněno o zástupce této nejvýchodnější části Československa (v letech 1925, 1929, 1935 již Podkarpatská Rus volila řádně v celostátních parlamentních volbách).

Po Mnichovské dohodě a nástupu Druhé republiky pokračovala činnost Národního shromáždění republiky Československé formálně dál, byť s výraznými změnami. Zejména došlo k masivní ztrátě poslaneckých a senátorských křesel u těch zastupitelů, kteří se bydlištěm nacházeli v územích odstoupených jiným státům[2], jednak byly mandáty některých zastupitelů zrušeny (Komunistická strana Československa, viz například Rudolf Appelt[3]). Další změny souvisely s částečnou proměnou politického systému od zastupitelské k autoritativní demokracii. Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé naposledy zasedala 16. prosinci 1938,[4] senát Národního shromáždění republiky Československé se naposledy sešel 17. prosince.[5] Formálně činnost obou komor zanikla s koncem ČSR v březnu 1939.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. S. 100-101. (česky) 
  2. 151. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. přehled schůzí [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. přehled schůzí [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]