Národní park Jotunheimen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní park Jotunheimen
Jotunheimen nasjonalpark
IUCN kategorie II (Národní park)
Pohled na centrální část parku
Pohled na centrální část parku
Umístění Norsko Sogn og Fjordane a Oppland, Norsko
Souřadnice 61°30′ s. š., 8°22′ v. d.
Rozloha 1151 km2
Založeno 1980
Jezero Gjende
Tento článek pojednává o norském národním parku. O stejnojmenném pohoří, které v tomto parku leží, pojednává článek Jotunheimen.

Národní park Jotunheimen (česky Domov obrů) je norský národní park, který byl dlouho uznávaný jako jedna z předních norských oblastí pro rybolov a vysokohorskou turistiku. Rozloha parku je téměř 4 000 čtverečních kilometrů. Více jak 250 vrcholů dosahuje výšky nad 1 900 m, včetně dvou nejvyšších vrcholů Severní Evropy: Galdhopiggenu (2 467 m nad mořem) a Glittertindu (2 465 m nad mořem).

Jotunheimen leží mezi údolím Ottadal na severu, údolím Sjodal na východě, Vinstervatnem, jezery Bygdin a Tyin na jihu a Sogenfjordem na západě. Podle politické domluvy leží park ve dvou oblastech - v Opplandu a Sogn og Fjordane. Geologicky je Jotunheimen předkambrický. Ledovce se pokrývají gabrové skalní masívy, vrcholy a mnoho údolí.

V Jotunheimu žijí sobi, losi, jeleni, rosomáci a rysi, v mnoha řekách pak pstruzi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 DNT postavila svoji první chatu na břehu jezera Tyin. Dnes jsou chaty DNT a jejich okolí jednou z nejvíce navštěvovaných oblastí v severní Evropě. Počet chat na břehu jezera byl však omezen.

Královským výnosem z prosince 1980 byl národní park s 1145 čtverečními kilometry ustanovený v srdci pohoří

Jotunheimen byl od pradávna loveckým územím. Pozůstatky loveckých kempů z doby kamenné byly nalezeny poblíž jezera Gjende a jezera Russvatn. Další nalezené pozůstatky pocházejí z doby doby bronzové a z doby železné. Vysokohorské pastviny byly využívány pastevci posledních 1 000 let.

Ve 14. století zde byla zřízena „Královská cesta“, která vyžadovala, aby obyvatelé města Lom udržovali schůdnost do středu Sognefjellu, aby byla lidem z Gudbrandsdalu umožněn přístup do jejich tradičního obchodního města Bergenu. Karavy dopravovaly dolů z hor produkty zdejších hospodářství a vracely se se solí, železem, látkami a lutefiskem.

Jméno Jotunheimen, nebo také „Domov obrů“ je používané až v poslední době. Aasmund Olavsson Vinje (1818-1879), proslulý Norský básník a novinář který ještě používal nynorsk, představitel norského romantického nacionalismu, vytvořil tento výraz v roce 1862, když ho adoptoval z Keilhausovi knihy „Jotunfjellene“ aneb Hory obrů. V roce 1909 byl na západním konci jezera jezera Bygdin Aa. O. Vinjeovi postavený pomník v Eidsbugardenu, na okraji parku, v místě, kde měl chatu. Staří přátelé a stoupenci připomenout jeho přispění k vyzdvihnutí Norské přírody a zesílení Norské národní identity. Dnes je Eidsbugarden největší horské turistické centrum, s nově zrestaurovaným hotelem z roku 1909, otevřeným v létě 2007 pobočkou Norské asociace horské turistiky (DNT) a přibližně 160 soukromými chatami. Místo je dostupné v létě automobilem nebo lodí, v zimě na sněžném skútru.

V roce 1869 zde DNT postavili svoji první chatu na břehu jezera Tyin . Dnes jsou chaty DTN a jejich okolí nejvíce navštěvovaná oblast v Evropě . Počet chat na břehu jezera je omezený.

Královským výnosem z prosince 1980 byl národní park s 1145 čtverečními kilometry ustanovený v srdci Jotunheimen. To zahrnuje velkou část toho nejlepšího z oblasti, včetně Galdho plateau, Glitterindského masívu, Hurrungane, a oblasti jezera Gjende. Park zahrnuje Utladal Nature Preserve, oblast s 300 čtverečními kilometry.

Literární reference[editovat | editovat zdroj]

Jotunheimen je široce zmiňovaný a popisovaný v literatuře, zvláště cestovním průvodcem z 18. století. Jotunheimská jezera Gjende a Bygdin centrem mnoha příběhů.

Literární reference zahrnují:

  • A.O. Vinje's Diktsamling or poetry collection of 1864 celebrated Jotenheimen.
  • Frederik Delius' symphonic poem On the Mountains was sketched while the composer was on a walking holiday with Edvard Grieg and Christian Sinding in the Jotunheim Mountains in 1889.
  • Henrik Ibsen's drama Peer Gynt includes Peer's famous hunt description in the Jotunheim. It is here on the narrow Besseggen Ridge - or perhaps along the Knutsho ridge at the other side of Gjende - that Peer Gynt took his famous wild-reindeer ride along „the Gjendin Ridge“.
  • Three in Norway, by Two of Them by J.A. Lees and W.J. Clutterbuck, includes extensive passages on three Englishmen's fishing and reindeer hunting experiences in these mountains.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jotunheimen ve Wikimedia Commons

  • Adventure Roads in Norway by Erling Welle-Strand, Nortrabooks, 1996. ISBN 82-90103-71-9
  • Norway, edited by Doreen Taylor-Wilkie, Houghton Mifflin, 1996. ISBN 0-395-81912-1
  • Scandinavia; An Introductory Geography, by Brian Fullerton & Alan Williams, Praeger Publishers, 1972.