Národní archeologické muzeum ve Florencii
Národní archeologické muzeum se nachází na Via della Colonna, blízko Piazza della Santissima Annunziata, ve Florencii.
Historie [editovat]
Bylo otevřeno roku 1818. Sídlí v paláci postaveném Guliem Parigi roku 1620 pro Marii Maddalenu de´ Medici.
Sbírky [editovat]
Vystavované předměty jsou etruského, řeckého, římského a egyptského původu. Některé artefakty pocházejí ze sbírky Cosima de´Medici.
Arezzská Chiméra
Bronzová socha byla nalezena v Arezzu roku 1553. Její vznik je datován do 4. století před naším letopočtem. Zobrazuje mytologické zvíře – křížence lva, kozy a hada. Zřejmě patřila do určitého souboru sošek Byla darována Cosimu I. Giorgiem Vasarim, který ji po nálezu restauroval. Cosimo ji měl v oblibě, ale později se jí zbavil v domnění, že přináší smůlu.[1]
Françoisova váza
Váza (volutový krátér), nazvaná dle svého objevitele, byla nalezena v etruské hrobce ve Fonte Rotella v Chiusi. Autory jsou hrnčíř Ergotimos a malíř Kleitiás. Malba na ní je datována do roku 570 př. n. l.. Zobrazuje v 6 řadách výjevy z řecké mytologie.
Bucchero pesante
V muzeu lze nalézt ukázky tohoto typu etruské keramiky – z černé hlíny, po vypálení s kovovým leskem, se silnými stěnami a vytlačovaným vzorem. Příkladem je konvice (oinochoé) s držadlem v podobě koně a konvice s býčí hlavou.
l'Arringatore
l'Arringatore - (Řečník) bronzová etruská socha znázorňující muže, 170 cm vysokého oděného v tógu. Dílo pochází z konce druhého století př. nl až začátku 1.století př. nl. Byla vytvořena metodou ztraceného vosku ze sedmi odlišných dílů a pak spojena v celek. [2]
Někteří historici tvrdí, že socha byla nalezena v roce 1566 v Sanguineti, okres Tuoro sul Trasimeno a jiní historici naopak prohlašují, že socha byla nalezena v obci Pila Perugia. [3]
Z nápisu na rouchu je známé, že socha představuje významného etruska jménem Aulus Metellus, rodáka z Perugia nebo Cortona. Tento člověk je zachycen s gestem upoutávajícím pozornost diváků jako by začínal řečnit. Levá paže je uvolněná podél těla, zatímco vpravo se je vztažena vzhůru s dlaní směrem dopředu. Pravá ruka, která se zlomila při nálezu sochy.[2], je v poměru ke zbytku těla větší a zdůrazňuje tak gesto. [3]
Reference [editovat]
- ↑ KRÁTKÁ, Eva. Cesta do minulosti. Země světa. 11 2006, čís. 11/2006, s. 45. ISSN 1213-8193.
- ↑ a b Museo delle antichità Etrusche e Italiche
- ↑ a b Statua di Aulo Metello
- Catling, Christopher: Florence & Tuscany, 2005, ISBN 0-7894-9428-0
- Lewis, R.T.B.: The City of Florence, 1996, ISBN 3-8331-1481-9
