Náprstník velkokvětý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Náprstník velkokvětý

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod: náprstník (Digitalis)
Binomické jméno
Digitalis grandiflora
Mill., 1768

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) je vytrvalá a prudce jedovatá rostlina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae). Dříve byla řazena do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae), avšak toto zařazení bylo po nástupu molekulárně-biologických metod přehodnoceno.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Digitalis orientalis Miller, 1768 - (náprstník východní)
  • Digitalis ambigua Murray, 1770 - náprstník hlínožlutý
  • Digitalis ochroleuca von Jacquin, 1773 - (náprstník žlutobílý)
  • Digitalis flava Georgi, 1802 - (náprstník žlutavý)
  • Digitalis milleri G. Don fil., 1838 - (náprstník Millerův)
  • Digitalis magniflora Miller, 1768 (nom. inval.) - (náprstník velkokvětý)
  • Digitalis media Roth, 1806 (nom. illeg., =D. ambigua) - (náprstník prostřední)
  • Digitalis lutea auct. non Linné, 1753 (chybná záměna se skutečným druhem tohoto názvu u některých botaniků) - náprstník žlutý
Poznámka
Česká jména synonym, uvedená v závorce, jsou vytvořena překladem latinského jména pouze jako orientační pro potřeby uživatelů Wikipedie.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, 40–120 cm vysoká jedovatá bylina s přímou, obvykle nevětvenou a mírně hranatou lodyhou, nahoře žlaznatě pýřitou.

Listy jsou střídavé, dolní vejčitě kopinaté až přisedlé, horní kopinaté, přisedlé, na rubu chlupaté.

Kvete v červnu až září. Květy vyrůstají v jednostranném hustém hroznu. Jejich koruny jsou trubkovitě zvonkovité, pětidílné, dvoupyské (dolní pysk je chlupatý), s laločnatým lemem. Vně jsou světle žluté, uvnitř navíc hnědě skvrnité.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým kyprým, neutrálním až slabě kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. S oblibou je pěstován jako okrasná rostlina.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířena v celé střední Evropě od východní Francie po Ukrajinu, na sever po Baltské moře, na jih po Bulharsko, severní Řecko a severní Itálii. Místy se vyskytuje i v podhůří Kavkazu, jižního Uralu a Altaje.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Náprstníky patří k velmi dobře chemicky prozkoumaným rostlinám. Ve všech částech rostliny (a zejména v listech) jsou přítomny glykosidy, většinou se steroidním aglykonem, ovlivňující srdeční činnost. Následující výčet obsahových látek je pouhým výběrem nejdůležitějších ze zhruba stovky dosud zjištěných.

Alkoholy[editovat | editovat zdroj]

Karboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

alifatické kyseliny

aromatické kyseliny

Glykosidy[editovat | editovat zdroj]

Flavonoidy[editovat | editovat zdroj]

Chinony[editovat | editovat zdroj]

Steroidy[editovat | editovat zdroj]

Převážně se jedná o steroidní saponiny:

Otravy[editovat | editovat zdroj]

Žvýkání listu náprstníku způsobuje zánět v ústech, nevolnost a zvracení. V případě vypití čaje z náprstníku či konzumaci většího počtu listů dochází k poruchám zraku a srdečního rytmu a ke smrti. Prakticky shodné příznaky i průběh mají otravy dalšími zástupci rodu náprstník, se kterými se můžeme setkat (náprstník červený, náprstník žlutý, náprstník vlnatý), či otravy léky vyráběnými z náprstníků.

V případě otravy je nutno okamžitě vyhledat lékaře. Za první pomoc se považuje vyvolání zvracení a podávání živočišného uhlí a případně projímadel. Při poruchách srdečního rytmu se podává digitalis-antitoxin.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Náprstník je žádaná léčivá rostlina, jako droga se užívají sušené listy (Folium digitalis) k přípravě nálevů a tinktury. Vzhledem k silné jedovatosti se nedoporučuje používat přípravky z náprstníku amatérsky, bez dohledu lékaře nebo zdravotníka. Uvedená droga je také surovinou ve farmakologickém průmyslu k izolaci chemicky čistých glykosidů pro výrobu léků.

V homeopatii se užívá k léčení srdeční slabosti, při poruchách ledvin, depresi, nespavosti a při migréně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. - S. 352-354. - ISBN 80-200-0306-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]