Náchod (Tábor)
| Náchod | |
|---|---|
,_kaple_(2019)_(2).jpg) Kaple v Náchodě (2019) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′6″ s. š., 14°39′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 340 (2021)[1] |
| Katastrální území | Náchod u Tábora (3,51 km²) |
| PSČ | 390 03 |
| Počet domů | 104 (2011)[2] |
  Náchod | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 101257 |
| Kód k. ú. | 701254 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náchod (u Tábora) (německy Nachod)[3] je místní část města Tábora, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu Příběnice. V roce 2011 zde trvale žilo 293 obyvatel.[4]
Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou[5] silnic č. 19 a č. 603 (zástavba je zejména podél silnice 603 – bývalé E55 – v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením.[6] Do obce vede linka městské hromadné dopravy. Na severním okraji je velká[7] benzinová stanice. V Náchodě je také Sbor dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí, který byl založen roku 1902.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[8] V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.
Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1549), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744). Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Dům (2019) -
Usedlost (2019) -
Ulice (2019) -
Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora -
Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice -
Voda z Malého Jordánu 13. srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)
,_d%C5%AFm_(2019).jpg)
,_usedlost_(2019).jpg)
,_ulice_(2019)_(2).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.
- ↑ Dne 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města – na severním okraji (Klokoty-Náchod).
- ↑ Dne 3. března 1979 se zde na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
- ↑ Dne 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem, tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náchod na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Náchod v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- SDH Náchod
