Měřík trsnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMěřík trsnatý
alternativní popis obrázku chybí
Mnium hornum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříševyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělenímechorosty (Bryophyta)
Třídamechy (Bryopsida)
Řádprutníkotvaré (Bryales)
Čeleďměříkovité (Mniaceae)
Rodměřík (Mnium)
Binomické jméno
Mnium hornum
(Hedw.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měřík trsnatý (Mnium hornum) je druh dvoudomého mechu z rodu Mnium z čeledi měříkovité.

Popis a znaky[editovat | editovat zdroj]

Je to dvoudomý, tmavě zelený mech, vysoký až 5 cm tvořící trsy. Tělo tvoří stélka, která je rozlišena na lodyžku (kauloid), lístky (fyloidy) a příchytná vlákna (rhizoidy).

Tvoří velmi husté na bázi rezavě červené trsy. Složené z jednoduchých vzpřímených, hustě rovnoběžně uspořádaných lodyžek, od rhizoidů plstnatých, směrem nahoru rostou lodyžky se slabě ohnutými, listnatými lodyžkami.

Lístky vyrůstají z úzké báze kopinaté, ostře zašpičatělé, kolmo odstálé, s vícevrstevným červeným lemem, na okraji s dvojitým zoubkováním, žebro na hřbetě zubaté. Za sucha jsou lístky pokroucené, za vlhka odstálé.

Štět je vysoký až 5 cm, načervenalý s tobolkou vejčitého tvaru, z počátku zrání je žlutozelená, ve zralosti hnědá. Víčko vyklenuté s tupou papilou. Rodozměna je stejná jako u ostatních druhů měchů. Výtrusy v tobolce zpravidla o velikosti 26 – 35 µm.

Buňky lístku měříku

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hojně se vyskytuje v silikátových pohoří střední Evropy, vyhýbá se vápenitému podkladu, kde se vyskytuje jen roztroušeně na surovém humusu, především ve smrkových lesích. Běžný v Evropě od Atlantiku po Kavkaz. Ve vyšších nadmořských výškách se nevyskytuje.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste především na vlhkých až mokrých, lesních půdách,v chladných uzavřených údolích, u potoků a jiných půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Ve smrkových porostech a olšinách tvoří celé koberce, též v rašeliništích. Daří se mu na pařezech a padlých stromech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kremer B. P., Muhle, H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty: Evropské druhy. Praha: Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9
  • Balabán K., Lesnicky významné lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]