Mělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Mělník (rozcestník).
Možná hledáte: Melnik, nejmenší bulharské město.
Mělník
Náměstí míru s radnicí a kapucínským kostelem
Náměstí míru s radnicí a kapucínským kostelem
Znak města MělníkVlajka města Mělník
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′2″ s. š., 14°28′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 202 (2023)[1]
Rozloha24,96 km²[2]
Nadmořská výška215 m n. m.
Počet domů3 845 (2021)[3]
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Mělník
Náměstí Míru 1
276 01 Mělník
mu@melnik.cz
StarostaMVDr. Ctirad Mikeš
Oficiální web: www.melnik.info
Úřední web: www.melnik.cz
Mělník na mapě
Mělník
Mělník
Další údaje
Kód obce534676
Kód části obce402401
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mělník je město a obec s rozšířenou působností ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Žije zde přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.

Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů – přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov - rodiště svaté Ludmily.

Historie

Počátky osídlování

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Soutok Labe a Vltavy

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

13. až 17. století

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. r. 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smrti Přemysla II. náleželo královně Kunhutě a bylo ho odtud od královen českých napořád jako věna užíváno.

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar a to 1,5 tuny stříbra a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce zemřela, byla 14. listopadu pohřbena v chrámu sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začaly probíhat velké přestavby, a tak syn Hynek převezl ostatky královny do Prahy.

Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků s někdejším klášterem

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

18. až 19. století

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Měšťanský dům U modré hvězdy na Náměstí míru

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium, které nese od roku 1990 jméno svého absolventa Jana Palacha. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

20. století

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“. Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády (který připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Rok 1932

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
  • Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Územněsprávní začlenění

Letecký pohled na Mělník od severozápadu

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatelstva

Dle Palackého díla Popis království Českého z roku 1848, měl Mělník v roce 1846 199 domů a 1581 obyvatel.[11]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 662 domech 5 245 obyvatel, z nichž bylo 2 767 žen. 5 170 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 31 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 3 643 římských katolíků, 618 evangelíků, 270 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[12] Podle sčítání 1930 zde žilo v 893 domech 5 813 obyvatel. 5 614 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 65 k německé. Žilo zde 3 558 římských katolíků, 958 evangelíků, 535 příslušníků Církve československé husitské a 84 židů.[13]

Následující vývoj počtu obyvatel vychází z údajů zveřejněných ve Strategickém plánu města Mělník z března 2012, který vycházel z dat Českého statistického úřadu.

Rok 1846 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1982 1991 2000 2009
Počet obyvatel 1 581 8 976 9 806 10 502 12 089 11 914 13 076 15 487 19 417 19 732 19 514 19 173

Struktura populace

Věkové složení obyvatel k roku 2009, založeno na údajích ČSÚ.

Obyvatel Procento z celku
0-14 let 2643 13,79%
15-64 let 13437 70,1%
65+ let 3093 16,11%
  • Věková struktura obyvatel obce Mělník roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Mělník roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Mělník roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Mělník roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Mělník roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Mělník roku 2011

Politika

Zastupitelstvo

Historické náměstí Míru v Mělníce s radnicí

V obecních volbách 2018 na volební období 2018–2022 zvítězilo do 21členného zastupitelstva hnutí Mé město (19,52 % hlasů, 4 mandáty) před ODS s podporou Strany soukromníků ČR (17,54 %, 4 mandáty) a ANO 2011 (16,2 %, 4 mndáty). Dále se umístily subjekty MÁME RÁDI MĚLNÍK (s podporou STAN) (13,83 %, 3 mandáty), MĚLNIČANÉ (9,19 %, 2 mandáty), Nezávislí kandidáti a KSČM "ZA LEPŠÍ MĚLNÍK" (7,85 %, 2 mandáty), Spojené síly pro Mělník (TOP 09 a Strana zelených) (6,85 %, 1 mandát) a ČSSD (6,61 % a 1 mandát). Do zastupitelstva města se tak dostalo 8 z 9 kandidujících subjektů.

V obecních volbách 2014 na volební období 2014–2018 zvítězilo do 21členného zastupitelstva hnutí Mé město (subjekt založený starostou Ctiradem Mikešem) s devíti mandáty (32,8 %) před TOP 09 (19,63 %, 5 mandátů) a ČSSD (9,74 %, 2 mandáty). Dva mandáty také získala KSČM (8,5 %). Po jednom mandátu obdržely ANO 2011 (6,82 %), ODS (6,46 %) a Mělničané (6,41 %).[14]

V obecních volbách 2010 na volební období 2010–2014 zvítězila do 21členného zastupitelstva TOP 09 s pěti mandáty (21,00 %) před ČSSD (20,45 %) a ODS (20,26 %), obě strany se čtyřmi mandáty. Po dvou mandátech získaly subjekty: Koalice sdružení nezávislých kandidátů Pro Mělník a Strany zelených (9,89 %), Mělničané (9,50 %), RADNICE 2010 (9,46 %) a KSČM (9,11 %).[15]

Rada

Pro období 2014–2018 vznikla koaliční dohoda o rozdělení sedmi křesel rady v poměru Mé město (3), TOP 09 (3) a Mělničané (1), kteří tak v zastupitelstvu disponují 15 z celkových 21 mandátů.[16] Starostou je Ctirad Mikeš (Mé Město), prvním místostarostou Milan Schweigstill (TOP 09) a druhým místostarostou pak Petr Volf (Mělničané).

V období 2010–2014 existovala čtyřkoaliční dohoda. Sedmičlennou radu tvořili zástupci ČSSD (2), ODS (3), RADNICE 2010 (1) a Mělničané (1), kteří měli 12 mandátů z celkových 21.[17]

Vládnoucí koalice

období politické subjekty poměr většina
2014–2018 Mé město, TOP 09, Mělničané 3:3:1 Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
2010–2014 ČSSD, ODS, RADNICE 2010, Mělničané 2:3:1:1 Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
2006–2010 ODS, RADNICE 2006, Mělničané
(koalice se v r. 2010 rozpadla a rada zanikla)
2002-2006 ODS, sdružení US-DEU a Radnice 2002, KDU-ČSL

Starostové

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Mělníka.
Starostové[18]
období osoba povolání pol. subjekt
1990–1990 Mgr. Miroslav Neumann úředník úřední pověření
1990–1994 Mgr. Ivan Václavík matematik–programátor OF / ODS
1994–2002 Mgr. Zuzana Lišková ředitelka knihovny ODS
2002–2010 Mgr. Miroslav Neumann přednosta okresního úřadu ODS
od 2010 MVDr. Ctirad Mikeš vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ČSSD / Mé město (od 2014)[19]

Senátní obvod

Město je součástí senátního obvodu č. 28 - Mělník. Od 13. listopadu 2010 byla senátorkou Veronika Vrecionová (ODS), ve volbách roku 2016 byl senátorem zvolen Petr Holeček (kandidoval za STAN).

Pamětihodnosti

Nádvoří mělnického zámku
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mělníku.

Galerie

  • Mělnický zámek – letecký pohled
    Mělnický zámek – letecký pohled
  • Pohled na Mělník (zámek a kostel) z protějšího břehu Labe
    Pohled na Mělník (zámek a kostel) z protějšího břehu Labe
  • Mělnický zámek se Svatováclavské ulice
    Mělnický zámek se Svatováclavské ulice
  • Kostel svatého Petra a Pavla od východu
    Kostel svatého Petra a Pavla od východu
  • Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků
    Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků
  • Kostel svaté Ludmily z roku 1585
    Kostel svaté Ludmily z roku 1585
  • Zámek, středověká brána
    Zámek, středověká brána
  • Evangelický kostel
    Evangelický kostel
  • Zámek nad soutokem Vltavy a Labe
    Zámek nad soutokem Vltavy a Labe
  • Soutok Vltavy a Labe
    Soutok Vltavy a Labe

Zajímavosti

  • Město téhož jména (Мелник) se nachází i v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici, vína z této oblasti se dají koupit i v České republice, nesou označení Melnik.
  • Počátkem 20. století zde přednášel poslanec profesor Tomáš Garrigue Masaryk (některé jeho přednášky vyšly i knižně např. z 20. září 1908 "Potřeba pokrokové politiky", Mělník 1908)
  • Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostorů, jež jsou postupně zpřístupňovány. Za příklad může sloužit nejširší studna v České republice.[21]

Osobnosti spjaté s Mělnickem

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

Zemřelí

Památník Viktora Dyka v Mělníku

Žijící

Okolí Mělníka

Pohled na Říp z vyhlídky od kostela svatých Petra a Pavla (Mělník)

Z mělnické vyhlídky pod zámeckou vinárnou je mimo jiné vidět soutok Labe s Vltavou, Vltavský kanál, památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v okolí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století, zámek v Hoříně s rozlehlým parkem a zámek v Liběchově.

Ve městě sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu Labe od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajímavý pohled je i z Vrázovy vyhlídky.

Členění města

Katastrální území Mělníku

Mělník se skládá ze dvou katastrálních území: Mělník a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako základní sídelní jednotky. Mezi ně patří např.:

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Mělník a Obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Mělník byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mělník ale stále existuje a skládá se ze 69 obcí, ORP z 39 obcí.

Partnerská města

Doprava

Dopravní síť

Městem procházejí silnice I/9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk, I/16 Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín - Trutnov - Královec, II/246 Mělník - Roudnice nad Labem - Libochovice - Louny a II/273 Mělník - Mšeno - Doksy.

Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Mělníku z ní odbočuje železniční Trať 076 do Mladé Boleslavi. Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice. Železniční trať 072 Lysá nad Labem - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Železniční Trať 076 Mladá Boleslav - Mšeno - Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897.

Veřejná doprava 2012

Městem projížděly dálkové autobusové linky Praha-Jablonné v Podještědí, Praha-Česká Lípa-Nový Bor-Varnsdorf-Rumburk-Šluknov, Nový Bor-Česká Lípa-Praha a Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha. Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kladno, Kokořín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Mšeno, Neratovice, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí.

Po trati 072 jezdilo v pracovních dnech 8 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 14 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 10 párů osobních vlaků, o víkendech 7 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 9 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 7 párů osobních vlaků. Na trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mšenem denně jezdilo 6 párů osobních vlaků.

Turistika

Městem vedou cyklotrasy č. 2 Kralupy nad Vltavou - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem, č. 24 Stará Boleslav - Neratovice - Mělník, č. 203 Mělník - Lhotka, č. 8171 Mělník - Malý Újezd - Jelenice.

Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Mělník - Lhotka - Kokořínský Důl, zelená turistická značka Záboří - Mělník - Liběchov - Tupadly, žlutá turistická značka Mělník - Čepička - Lhotka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 812-816. (česky a německy)
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1807. (česky a německy)
  6. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ PALACKÝ, František. Popis království Českého. Praha: J. G. Kalvevský, 1848. 608 s. Dostupné online. S. 83. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 159. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 213. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 Mělník, volby.cz, 17. 10. 2014
  15. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010, Mělník
  16. ↑ Povolební koalice - mimořádné zprávy, melnicek.tv, 14. 10. 2014
  17. ↑ Mělník povede v následujícím volebním období čtyřkoalice, Město Mělník, 25.10.2010[nedostupný zdroj]
  18. ↑ KLIHAVEC, Martin. Mělnická radnice: Starostové, purkmistři a primátoři mělničtí [online]. Město Mělník, leden 2014 [cit. 2014-01-19]. S. 17. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. ↑ Starosta Mělníka Ctirad Mikeš už není členem ČSSD. Mělník online [online]. 2014-08-28 [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 366-372.
  21. ↑ http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html[nedostupný zdroj] Studna a podzemí, 4.2. 2008

Literatura

Související články

Externí odkazy

Části města Mělník
Části obce
Ostatní
Města, městys a obce okresu Mělník
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany nad Vltavou • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mělník&oldid=16594318“