Měchovec lidský

Měchovec lidský
	Detail ústní kapsuly měchovce lidského
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	hlístice (Nematoda);
Třída	Secernentea;
Řád	měchovci (Strongylida);
Čeleď	Ancylostomatidae;
Rod	Ancylostoma;
Binomické jméno
	Ancylostoma duodenale; (Dubini, 1843)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanáctníkový^[1], je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu, zejména pak na východní polokouli a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě hostitelů, jako jsou lidé, kočky a psi, a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem lidským se odborně nazývá ankylostomóza a může být pro člověka smrtelné. Projevuje se v několika fázích.

Morfologie^[2][editovat | editovat zdroj]

Měchovec lidský je válcovitý hlíst šedavě bílé barvy. Dospělci měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.

Infekce^[3][editovat | editovat zdroj]

Larva proniká do těla neporušenou kůží, nejčastěji přes bosé nohy. Vstupuje do krevního oběhu. Následně migruje do plic, kde proniká do plicních sklípků. Z nich se dostává do průdušek a do průdušnice. Vykašláváním a následným polknutím hlenu se dostává do tenkého střeva, kde pohlavně dozrává. Samice zde může naklást 10 000 až 30 000 vajíček denně. Vajíčka se uvolňují do stolice. Na teplé a vlhké půdě se ve vajíčku larva rychle vyvíjí. Po 5–10 dnech může infekční larva opět proniknout do kůže jiného organismu a začít nový cyklus infekce^[4]. Průměrná délka života měchovce lidského je jeden rok.

Příznaky^[5][editovat | editovat zdroj]

kožní (svědění, otoky)
plicní (kašel, bolesti hrudníku, nevolnost, zvracení)
střevní (únava, bolesti břicha, nechutenství, zvracení, stolice je průjmová, páchne a obsahuje krev)

Anémie z nedostatku železa může vést k duševní tuposti a srdečnímu selhání.

Prevence^[6][editovat | editovat zdroj]

Ochrana životního prostředí před kontaminací fekáliemi, dodržování osobní hygieny a hygieny stravování, nošení uzavřené obuvi, vyloučení přímého styku kůže se zemí, vzdělávání.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Podáním některých z přípravků^[6]: mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel), befenium (Alcopar), pyrantel a tiabendazol (Mintezol).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Murray, P. R., K. S. Rosenthal, M. A. Pfaller. 2009. Medical Microbiology, 6th ed. Elsevier/Mosby Publishing Company, Philadelphia, U.S.A., 865 p.
↑ Schmidt, G.D., L. S. Roberts. 2009. Foundations of parasitology, 8th ed. McGraw-Hill Companies, New York,p. 472–473
↑ Hotez, P. J., Pritchard, D. I. 1995(June). Hookworm infection. Sci. Am. 272:68–74
↑ Looss, A. 1898. Zur Lebensgeschichte des Ankylostoma duodenale. Cbt. Bakt. 24:441–449, 483–488
↑ Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 143
↑ ^a ^b Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146

Literatura[editovat | editovat zdroj]

TOTKOVÁ, Anna; KLOBUŠICKÝ, Milan a VALENT, Michal. Lekárska parazitológia: učebnica pre lekárske a nelekárske študijné programy. 1. slovenské vyd. Martin: Osveta, 2008. 400 s. ISBN 978-80-8063-263-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Murray, P. R., K. S. Rosenthal, M. A. Pfaller. 2009. Medical Microbiology, 6th ed. Elsevier/Mosby Publishing Company, Philadelphia, U.S.A., 865 p.

[2] Schmidt, G.D., L. S. Roberts. 2009. Foundations of parasitology, 8th ed. McGraw-Hill Companies, New York,p. 472–473

[3] Hotez, P. J., Pritchard, D. I. 1995(June). Hookworm infection. Sci. Am. 272:68–74

[4] Looss, A. 1898. Zur Lebensgeschichte des Ankylostoma duodenale. Cbt. Bakt. 24:441–449, 483–488

[5] Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 143

[#1-6] Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Morfologie[2][editovat | editovat zdroj]

Infekce[3][editovat | editovat zdroj]

Příznaky[5][editovat | editovat zdroj]

Prevence[6][editovat | editovat zdroj]