Srdeční svalovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Srdeční svalovina (též myokard) je typ svaloviny, jež umožňuje pravidelné stahy srdce. Jedná se o nejmohutnější část srdeční stěny, kterou tvoří spolu s epikardem a endokardem. Nejsilnější myokard se nachází v levé komoře srdce, protože zde dochází k vypuzování okysličené krve do velkého krevního oběhu. Srdeční svalovina v sobě spojuje vlastnosti kosterní i hladké svalové tkáně.[1]
[editovat] Stavba
Základní buněčnou jednotkou svaloviny srdce je tzv. myokardocyt, tedy jednojaderná svalová buňka cylindrického tvaru o rozměrech 90 x 15 μm s množstvím mitochondrií,[2] jež ve své cytoplazmě obsahuje aktin-myosinové myofibrily schopné stahu. Tyto buňky se však spojují do syncytií a tvoří tak trojrozměrnou síť buněk,[3] navzájem pospojovaných zejména tzv. interkalátními disky a jinými intercelulárními spoji.[2] Celá svalovina je, podobně jako příčně pruhovaná svalovina, hierarchicky oddělená vazivem různé úrovně: endomysium, perimysium a epimysium.[2]
Část svaloviny srdce, tzv. převodní srdeční systém (srdeční automacie), je uzpůsobena k tvorbě a vedení vzduchu, který řídí stahy. Mimo to však má na činnost myokardu vliv i sympatikus a parasympatikus.[3]
[editovat] Výživa myokardu
Výživa myokardu a obecně celého srdce probíhá díky koronárním tepnám (věnčité tepny), ty vycházejí přímo z hlavní srdeční tepny srdečnice (aorta). Pokud není myokard správně vyživován dochází ke komplikacím v podobě různých nemocí, zejména:
[editovat] Reference
- ↑ GymCheb, moodle. Dostupné online.
- ↑ a b c Svalová tkáň [online]. 3. LF UK, Histologie, .ppt. Dostupné online.
- ↑ a b Hladká a srdeční svalovina [online]. Patobiomechanika a Patokinesiologie, kompendium. Dostupné online.
|
||||||||
 |
Související články obsahuje Portál Medicína |
