Myšlenková mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů.

S vynálezem myšlenkových map přišel v 60. letech 20. století Tony Buzan. Od té doby jsou svými zastánci prezentovány jako „nejlepší pomůcka pro přemýšlení“. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí multilaterálně, nikoli lineárně. [1] Myšlenková mapa podporuje všechny funkce mozku. Ať už hovoříme o paměti, kreativitě, učení či veškerém přemýšlení.

Princip tvoření myšlenkové mapy[editovat | editovat zdroj]

O tom, že v jednoduchosti spočívá síla, svědčí i celková jednoduchost principu myšlenkových map.

Do středu mapy zakreslíme klíčový objekt, jedná se o centrum naší pozornosti – jádro myšlenkové mapy. Začínáme hlavními tématy, jež s hlavním objektem přímo souvisí, a z nich pokračujeme dále vzdálenějšími motivy. Větve mají svá klíčová slova, popřípadě ilustrace.

„Jeden obrázek vydá za tisíc slov.“ (Buzan, s. 51) [1]

Jednotlivé klíčové pojmy jsou asociačními podněty, které by nám měly umožnit vybavit si celkovou informaci. [2] V koncepci myšlenkových map je jasně patrná metoda řetězení.

„Několik v předem určeném sledu navzájem spojených vybavovacích hesel vytvoří asociační řetězec. Každé heslo umožní vybavit si vlastní informaci.“ (Possin, s. 48) [2]

Zásady tvorby[editovat | editovat zdroj]

Kreslete, vybarvujte, dodávejte mapám třetí rozměr, propojujte, nalezněte svůj styl, hrajte si, hierarchizujte, kategorizujte, kódujte, pište tiskacím písmem, používejte jedno klíčové slovo na větev, spojujte čáry, k mapám se vracejte, odvažte se, asociujte, nadchněte se, vždy používejte centrální obrázek, tvořte tvary, tvořte jednoduše, trénujte a vytvořte něco nezapomenutelného.

Nestereotypizujte, nenuďte se, nesnažte se být dokonalými, nepoužívejte dlouhé fráze, nebuďte monotónní ani negativní.

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

Toto je tradiční postup tvorby mapy, který je však třeba pozměnit, aby nejlépe vyhovoval vašim individuálním záměrům.

ručně kreslená myšlenková mapa
  1. Začněte ve středu papíru hlavním námětem.
  2. Využijte obrázků, symbolů, kódů (nebojte se je obkreslit z jiné mapy nebo se nechte inspirovat obrázky na internetu).
  3. Vyberte hlavní témata a zdůrazněte jejich důležitost pomocí velkých, malých nebo tučných písmen.
  4. Využijte barev.
  5. Vytvořte si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map.

„Použij myšlenkovou mapu – zachráníš strom. Používej myšlenkové mapy – zachráníš les.“ (Buzan, s. 137) [1]

Výhody a nevýhody tvorby myšlenkových map[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní výhody myšlenkových map patří především fakt, že se díky nim lépe učíme a více si pamatujeme. Jasně zachycují podrobnosti jako celek, tím umožní mozku vnímat danou problematiku komplexně, čímž předchází mentálnímu nepořádku. Mozek vnímá souvislosti, které si může vzájemně asociovat. Šetří čas, ať už se jedná o jejich vytváření nebo učení. A to hlavní na závěr – myšlenkové mapy mozek jednoduše baví. [3]

Mezi hlavní nevýhody zpravidla řadíme skutečnost, že se stávají nevyhovujícími v případě, že je potřeba do mapy vložit delší text. Nejsou dostatečně rozšířeny mezi populací, z čehož pramení, že jim většina lidí nerozumí a někteří se jim ani porozumět nesnaží, jelikož příliš lpí na svých zvycích. Není vždy úplně snadné plně porozumět cizí mapě. Vyhovuje především lidem s vizuálním typem paměti (90% populace), diskriminuje typ auditivní, komunikativní a motorický. Navíc nelze všechna existující témata zobrazit hierarchicky. [3]

Srovnání s lineární tvorbou zápisu poznámek[editovat | editovat zdroj]

95% gramotné světové populace 21. století využívá tři základní nástroje zápisu poznámek. Mezi tyto nástroje patří: [1]

  • Lineární záznamy (psáno rovně, chronologicky, hierarchicky, dodržování gramatické správnosti)
  • Znaky (písmena, slova, čísla)
  • Kritické přemýšlení (větší důraz na uspořádání než na obsah)

Nejčastěji používáme slova, čísla, věty, řádky, seznamy, logiku, kritické myšlení a jedinou barvu. [1]

Mezi nevýhody lineárních zápisků patří to, že v kvantu textu před námi ukrývají klíčová slova nebo je rozdělují každé na jinou stránku, což brání proudu volných asociací a jejich vzájemnému propojování. Nudí nás, jedna stránka se podobá druhé. Z velkého množství poznámek pramení frustrace. Bezohledně plýtvají naším časem, zbytečně se jimi prodíráme, vracíme a ztrácíme se v nich. Kreativita a paměť zde dohromady nemají prostor. Jsou jednou z příčin ochladnutí lásky ke vzdělání. Využívají jen některé části mozku. Většinou je potřeba je doma znovu předělat v případě, že se mluvčí nechal vést volnými asociacemi, čímž v našem lineárním textu způsobil pořádný zmatek. [1]

Objektivní výhodou, kterou bychom v tomto druhu zápisu mohli nalézt je, že jsou snadno pochopitelné pro kohokoli, kdo si je přečte a jejich tvoření nevyžaduje velkou psychickou námahu.

Programy na tvorbu myšlenkových map[editovat | editovat zdroj]

Následující svobodný software umožňuje vytvářet myšlenkové mapy:

  • Bubbl.us [1] - umožňuje také sdílet mapy online.
  • Edraw Mind Map [2] - silný a propracovaný nástroj zdarma.
  • FreeMind [3]
  • Freeplane [4]
  • Mind Map Architect [5]
  • Pimki [6]
  • VUE [7] - Visual Understanding Environment (česky vizuální prostředí k porozumění)
  • Wikimindmap [8] - umožňuje automaticky generovat mapy ze vzájemně provázaných článků z Wikipedií.
  • Wikka Wiki [9]

Následující proprietární software umožňuje vytvářet myšlenkové mapy:

  • 3D Topicscape [10] - podporuje 3D mapy
  • Comapping [11] - umožňuje sdílet mapy online.
  • HeadCase Mind Mapper [12]
  • iMindMap [13]
  • Inspiration Software [14]
  • MindManager [15] - dříve MindMan
  • MindMapper [16]
  • MindMeister [17]
  • Mindomo [18] - umožňuje sdílet mapy online.
  • NovaMind [19]
  • OmniGraffle [20]
  • OpenMind [21]
  • SmartDraw [22]
  • Solution Language Tool [23]
  • Thinkature [24] - umožňuje sdílet mapy online.
  • XMIND [25]
  • Creately [26]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

1. BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 213 s. ISBN 978-80-251-2910-4

2. POSSIN, Wilfried. Paměť jako slon: speciálními technikami k dokonalé paměti. Vyd. 1. Překlad Hana Vočková. V Praze: Ikar, 2005, 181 s. ISBN 80-249-0483-7.

3. BUZAN, Tony. Mentální mapování. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 165 s. ISBN 978-80-7367-200-3.