Myšenec (hrad)
| Myšenec | |
|---|---|
 Zbytky hradu pohlcené vesnickou zástavbou | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | po roce 1278 |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Poloha | |
| Adresa | Myšenec, Protivín,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′18,12″ s. š., 14°12′30,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14195/3-2649 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myšenec je zřícenina hradu z dob Přemyslovců založeného ve 13. století pohlcená zástavbou vsi Myšenec. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad založil král Přemysl Otakar II. po polovině třináctého století. První a jediná písemná zmínka pochází z králem vydané listiny z roku 1273. Hrad byl zejména reprezentativním sídlem, na kterém mělo docházet k významným diplomatickým jednáním. V době po Přemyslově smrti ztratil svůj význam, a byl opuštěn. Později byla jeho zřícenina považována za pozůstatky kláštera nebo královského loveckého domu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století byly mezi zbytky hradu postaveny obytné domy.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Z obranného hlediska stál hrad v nevýhodné poloze pod vrcholem nízkého návrší. Jeho čtvercový půdorys ohraničovala hradba, před níž se nacházel parkán. Část parkánové hradby se dochovala na severní straně. S odstupem několika metrů za ní stál dlouhý palác s plochostropým přízemím a reprezentačními prostorami v patře. Z dochovaných fragmentů zdiva víme, že zde bývaly dvě obytné jednotky tvořené ústředním sálem a dvěma menšími komnatami po jeho stranách. Místnosti byly vytápěny teplovzdušným topením a osvětlovala je hrotitá kružbová okna. Přes parkán vedl můstek, který zpřístupňoval prevét umístěný v parkánové hradbě. Na východní část paláce navazovala kaple zaklenutá žebrovou klenbou. Drobné fragmenty zdiva se dochovaly také v jihozápadním nároží a v podobě druhotně použitých kamenických prvků ve zdech mladších domů.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zbytky hradu jsou částečně volně přístupné mezi myšeneckými domy. Vesnicí vede zeleně značená turistická trasa okolím Protivína a cyklotrasa č. 1146. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází přírodní památka Myšenecká slunce.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 124534 : Tvrz, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Myšenec, s. 81–84.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Myšenec, s. 369–370.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myšenec na Wikimedia Commons - Hrad Myšenec u Protivína [online]. Historie v terénu, 2024-04-11 [cit. 2024-04-11]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
