Muzeum klasického knihařství
Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích je pracující knihařská dílna i expozice umělecké knižní vazby. Muzeum vzniklo jinde, než je nyní. V letech 2005 až 2022 bylo umístěné v památkově chráněném domě č.24 na Husově ulici, v autentických prostorách, kde měl svou knihařskou dílnu význačný český umělecký knihař Jenda Rajman (1892–1965). Muzeum včetně celého zařízení dílny se v roce 2022 přestěhovalo do budovy staré školy čp. 146, poblíž kostela sv. Havla. Stroje a nástroje, přenesené sem z původního místa, nashromáždily čtyři generace knihařů, protože ještě před knihařským rodem Rajmanů působil v Rožďalovicích jeden italský knihař. Provozovatelem muzea i knihařské dílny je Nadační fond Jendy Rajmana, založený Rajmanovými potomky.
Expozice[editovat | editovat zdroj]
K vidění je knihařská dílna se stroji a nástroji, s nimiž pracoval Jenda Rajman. Dílna je stále živá, váží se tu a opravují knihy tradičním způsobem za využití původního zařízení. Návštěvníci se seznamují s tradičními postupy a s historií knižní vazby. Lze tu zblízka vidět, a v někdy i vyzkoušet, práci na ručních strojích – lisech, řezačce, zlatičce, šičce nebo oklepávačce. Návštěvníci uvidí též nástroje na zdobení knih – tlačítka, rytiny, sady písem.
V jedné části dílny jsou vystaveny krásné umělecké knižní vazby Jendy Rajmana. Vytvářel vazby celokožené nebo polokožené s deskami potaženými vlastními autorskými papíry, originálně zdobené zlacením nebo slepotiskem. Muzeum také pořádá workshopy. Je otevřené celoročně.
Historie domu čp. 24[editovat | editovat zdroj]
Budovy č. 24 v Husově a Tyršově ulici v Rožďalovicích nyní vlastní soukromé osoby, které nemají zájem na provozování muzea.
Muzeum klasického knihařství bylo původně zřízeno v jiné nemovitosti, a to v komplexu budov č.p. 24, který byl prohlášen kulturní památkou dne 17.12.2014. Dům na nároží Husovy a Tyršovy ulice byl zřejmě postaven v 18. století. V té době zaznamenalo město největší rozvoj díky šlechtickému rodu Valdštejnů. Maloměstský obytný dům svou jednotraktovou dispozicí vychází pravděpodobně ze staršího objektu, snad barokního původu. Tomuto předpokladu by odpovídal i originální mansardový tvar střechy, který byl zjevně při výměně krovu v 19. století respektován. Navazující hospodářský objekt byl k domu přistavěn po polovině 19. století, sloužil nejprve jako stáje, později jako dílna.
Na začátku 20. století nemovitosti koupila knihařská rodina Rajmanových. Předtím měli knihařství na protější straně Husovy ulice o něco blíže ke kostelu – v jedné pronajaté místnosti, kde také bydleli.
V domě č. p. 24 byla již při této koupi zřízená prodejna, přístupná výkladcem v čele. Tu Rajmanovi využívali pro prodej papírnického zboží, knih a tiskovin, samotné knihařství by se v malém městě neuživilo. Jenda Rajman byl velmi zručným knihařem, také velmi podnikavým, v knihařské dílně zaměstnával až 10 lidí a pořizoval si ve své době moderní stroje a vybavení.
Současná podoba budov pochází z přestavby ve 30. letech 20. století, kdy zažil rodinný knihařský podnik Rajmanových svůj největší rozvoj. V obytném domě byla tehdy vyměněna téměř všechna okna i dveře, fasády byly omítnuty břízolitem, střecha byla zakryta vaznicovým krovem, opakujícím tvar původní barokní střechy. Protože k domu nepatřil žádný pozemek, byla tehdy na střeše navazujícího objektu dílny vybudována zelinářská zahrada a v ní postaven dřevěný altán.
Po druhé světové válce a nástupu komunistické moci v roce 1948 však již Jenda Rajman nemohl nikoho zaměstnávat. Změnily se i podmínky pro vázání knih, tiskárny se postupně vybavovaly technikou, která usnadňovala hromadnou vazbu velkých nákladů knih. Rajmanovi přestali mít prostředky na údržbu nemovitostí. J. Rajman musel bojovat o to, aby poměrně velká nemovitost nebyla zestátněna, některé prostory ale musel přenechat pro potřeby socialistického hospodářství – krátce tu byl sklad nábytku spotřebního družstva Jednota a později cukrárna. Knihařství fungovalo pod socialistickým podnikem Komunální služby. V dílně pak až do konce svého života působila jako knihařka Rajmanova dcera Blanka Hančarová (1934-2018), která zde vlastně strávila celý svůj život,
Obrat přinesla až změna režimu po roce 1989.
V roce 2002 založila rodina dcery Mistra Rajmana Nadační fond Jendy Rajmana. Opravili knihařskou dílnu do podoby z let 1930–1940. Stroje a nástroje nashromáždily čtyři generace knihařů, protože ještě před Rajmanovými působil v Rožďalovicích jeden italský knihař. Rekonstrukce přízemní knihařské dílny, financovaná převážně ze soukromých zdrojů Rajmanových potomků a z darů Nadačnímu fondu Jendy Rajmana, proběhla v letech 2002 až 2005. Až do roku 2014 pak byla dílna jako Muzeum a knihařská dílna Jendy Rajmana otevřena pro prohlídky veřejnosti. V letech 2014 až 2015 byla provedena kompletní rekonstrukce obytné jednopatrové budovy díky podpoře z Regionálního operačního programu Střední Čechy.
Vnitřní členění obou rekonstruovaných budov zůstalo téměř v autentické podobě z 30. let 20. století, kromě potřebného zázemí. Na střešní terase byl vybudován altán, napodobující tvarem původní dřevěnou stavbu. V objektu dílny se dochovala původní ocelová okna a dvoje interiérové dveře z přelomu 19. a 20. století. V obytném domě se zůstaly téměř všechny původní dveře a okna, v kuchyni originální obklady a nábytek, částečně vestavěný. Původní jsou též dva výkladce. V patře se nachází koupelna s originálním vybavením, obklady a teracovou podlahou s bordurami. Při rekonstrukci obytného domu byla při sejmutí svrchních vrstev nátěru stěn objevena neobvyklá výmalba ve stylu art deco, pocházející z 20. let minulého století. Představuje ojedinělý příklad geometrické stylizace charakteristické pro avantgardu meziválečného období. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách unikátní. Z řady umělců, se kterými se J. Rajman přátelil, je nejpravděpodobnějším autorem návrhů na tuto výmalbu Vratislav Hugo Brunner.
